Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Možná se budu opakovat, ale tento film je vážně o ničem, banda nádražáků, kteří se v práci bavěj téměř o ničem a těšej se večer do hospody kde řešej buď to práci a nebo opět to "nic". Je pravda, že je to film o obyčejných lidech jako my všichni ostatní, ale točit o tom film ? To se mi zdá poněkud zbytečné. Další mínusem je špatní herci, kdyby aspoň film byl lépe obsazen, vypadalo by to lépe, ale koukat se na bandu neherců, kteří odříkavaj text ze scénáře s nulovým herectvím a zapálením k němu, ani ten Dušek mě nijak neoslnil. A dále mě neskutečně vytáčelo to nelogické chování psotav zejména v samotném závěru. Dvě hvězdy dávám za občasné hlášky a ten suchej humor, kterej tedy vždy nezafungoval, ale i tak mi to přišlo vtipné, jinak je to bída. (03.11.2008)

Tento paskvil by plným právem zasloužil kategorii odpadu, ale jelikož se nechci zpronevěřovat svým hodnotícím kritériím, protože nejnižší hodnocení dostávají snímky které nezhlídnu až do konce, musím se uchýlit k dvaceti procentům. Důvod, proč obrazovka nezhasla po patnácti minutách, spatřuji v naivním očekávání, že se určitě stane něco převratného, něco, k čemu to nesmyslné počínání postav musí nutně dospět! Bohužel, nekonalo se. Být zaměstnancem železnic, hluboce se urazím a držím hladovku před ministerstvem kultury. Není pochyb, že zajít na naše nádraží a posedět tam jedno odpoledne, nenarazím na žádné individium jen vzdáleně podobné těm pomatencům z filmu, kteří navíc neuměli ty pomatence ani zahrát. A co chtěli tvůrci tímto snímkem říct, to zůstane navždy obestřeno tajemstvím. Nezbývá než čekat, až trend současného českého filmu přehodí výhybku a přestane se zabývat těmi nejpodivnějšími existencemi lidstva a ještě si přitom myslet, že to bude zábavné. (01.03.2009)

Obyčejné dialogy obyčejných lidí žijících obyčejné životy na obyčejném nádraží v obyčejném městě = přijemný český film který přináší zase něco jiného. Nevím ani vlastně proč, ale české filmy moc nemusím - možná kvůli tomu že mi v nich přijdou vždy ti samí herci a podobné příběhy...Je zvláštní, že dva z posledních českých filmů, ktré mě zaujaly, se odehrávaly na železnici (krom tohoto ještě Hlídač č. 47). (08.11.2009)

To je takovej smutek, když lidé neumí ocenit kvalitu a jdou jen po povrchu a velebí kýče. Tenhle film, který úplně zapadl je po formální stránce skvělý. Obrazově nádherný, dialogy vytříbené a to prostředí je neskutečně fotogenické. Režie je mistrná a hraje si s obrazem, zvukem, všedností. To není jen tak něco, ti pánové ví ce dělají, jako to dělal Felini, Forman či Bergman. Možná na začátku pár pitomců dalo tomu filmu nálepku odpad a pak už se nikdo nesnažil pochopit, o co jde. Proboha, jsme v Čechách a tady jsme tohle dokázali pochopit. Papoušek by byl nadšenej. (12.02.2016)

Postav jak nas…, kdo se v tom maglajzu má vyznat. A když už jsem poznal kdo je kdo, málem jsem usnul. Spací tempo vyprávění mne prostě ukolébalo. Prostředí mi sedlo, také to, že nešlo o souvislý příběh, ale celkově to prostě bylo nudné. Pořád jsem měl pocit, že mi autor příběhů něco dluží. Je třeba pochválit kameru, která kouzlila záběry tak, aby část filmu nešlo vidět obličej Evžena. No, ale celkově mne to nějak nechytilo. (15.03.2020)