Této noci v tomto vlaku

Československý kriminální film odehrávající se o silvestrovské noci ve vlaku jedoucího ze Slovenska na Moravu. V tomto dálkovém železničním spoji se ukryla loupeživá banda, která nedlouho předtím přepadla poštovní vůz, zabila obsluhu a odcizila tři čtvrtě milionu korun. Ve vlaku se však vyskytuje mladý výpravčí Emil, jenž si pokoutně přivydělává distribucí levného, nekvalitního alkoholu pasažérům a za úplatek propůjčuje spací vagony, ačkoli je v podmínce. Tento podnikavec v podání L. Vaculíka náhodou odhalí jednoho z lupičů, kterého hrál svým typickým způsobem V. Mareš a jenž se hned zpočátku se choval poněkud podezřele. Druhý lupič S. Skopal, dávný Emilův přítel, se nenápadně i s lupem lišácky ukrývá ve výpravčího blízkosti, kde spolu popíjejí zahraniční lihovinu, a svou pravou tvář odhalí, až když začne zločincům téct do bot. V dalších rolích se představila Emilova milá Z. U. Kesslerová, dále poněkud otravný pár pasažérů J. Synková a J. Schmid a opilá cestujcí H. Gregorová. Závěr snímku J. Svobody na mě působil díky neschopnosti lupičů, kteří nedokázali zabránit prozrazení a nechali se o své peníze lehce připravit, značně nepřesvědčivě. Hodinové televizní krimi v podstatě nenabízí nic převratného, nejvýraznější aspekt na tomto díle se mi jeví skutečnost, že se příběh odehrává v jedoucím vlaku. (24.08.2018)

Málokdy tenhle televizní film dávají, ale přijde mi velmi dobře napsaný i natočený. Sevřenost času a děje i místa, kde mají různí lidé různé důvody, proč neříkat průvodčímu pravdu - a on sám má také máslo na hlavě. Samozřejmě každého napadne, že lupiči, kteří v úvodu filmu přepadli poštovní vůz, jsou ve vlaku taky. Spousta drobných peripetií jen ústrojně doplňuje hlavní zápletku, a dá se říci, že jde o jeden z mála kriminálních příběhů, jenž by měl při větším rozpočtu světové parametry. (27.04.2013)

Noční rychlík se řítí zasněženou krajinou ze Slovenska do Prahy... Silvestrovská noc k tomu a ozbrojené přepadení poštovní Avie (ne distributore, nebyl to skříňový Robur). Aby toho nebylo málo vlakvedoucí Luki Vaculda hodlá shánět prachy na bydlení jakkoliv a tak si vezme do vozu domácí samohonku, to až zavřou jídelní vůz a cestující se budou se zelenejma stovákama s Hradčanama trousit za ním zda něco nemá... Celé to bylo (až na tu kriminální zápletku) o tom, jak se jezdilo na dálkových štacích s naším Národním dopravcem za socíku. Šmělilo se všude a dát si ohřívanou sekačku v nádražním bufíku byla leckdy odvaha... Krom dobobových reálií, které stojí za to, film spíše působil lacině až hloupě. Hlavně když došlo na gangstery. Co bilo do očí byl pokaždé venkovní záběr na jiný projíždějící rychlík i fakt, že se chvilku točilo když vlak stál i když jel. Pražce ale jako podkres drnčely jak zpívá Mirek Hoffmann v Oranžovém expresu pořád.. důdlaj důdlaj dů dá... Také ty neustálé návštěvy lůžkových kupé všech a všemi, to nebylo obvyklé ani tenkrát... :-) . Divák uvidí i dnes už zaniklou železniční policii v modrých uniformách ... Jak říkám, jako retro dobré. ČD s mohutnými státními a ne vždy fér dotacemi naštěstí od těch dob ušly resp. spíše ujely pořádný kus cesty a tak dnes už nikomu při snaze na rychlo získat kupé nemusíte cpát pětikilo s partyzány... Ono už ani naštěstí neplatí. Oproti studiovým TV inscenacím té doby to ale bylo díky prostředí celkem originální. Dávám tedy za 2 plné porcelánové hrnečky Johniho Walkera. * * (29.10.2018)

Příběh, hudba, vyznění... všechno je to celkově poplatné době. Těžko teď někdo natočí něco podobně jednoduchého, jako byla tahle jízda vlakem. Zkrátka dřív stačilo málo..., vemte si třeba jen "Malého pitavala"; to jsou zápletky dnes již úsměvné, ale na tu dobu to nebylo natočené vůbec špatně a tak nějak to zkrátka bylo. Celkem tedy vcelku zajímavé. Jako bavící se a slavící cestující bych se svezla hned. Jinak už bych hrabala po té záchrané brzdě mnohem dřív, aby se celý vlak nestačil dostat do tak přiblblého konce. (12.10.2011)

„Nestaví, nestaví – vůbec nikde nestaví – kdo se mu postaví – toho zajede“. Televizní los balíkos penězoz kriminálka  něco mezi Rosou na kolejích, Rozpaky kuchaře Svatopluka, divadelním představení Ypsilonky, Kamarádem do deště, Pensionem pro svobodné pány a svačinou vozmistra z České Třebové. Nosná zápletka, stísněná atmosféra, úsměvné dialogy (především postava Lukáše Vaculíka jede bomby), v podobných rolích excelující Václav Mareš, vagón naprosto nepochopitelných vedlejších postav, průvodčí Emil, žena od hluboké řeky, teta Kateřina, grog za dvacetsedm……pondělí, pozdě v noci…..nemůžeš usnout….tohle prostě chceš. Prvně jsem viděl téměř čtyři dekády od premiéry snímku a v tomto úsměvné retro kontextu nemohu jinak, než za slušné tři. (31.08.2022)