Kvarteto

Svým pojetím to připomene Díru u Hanušovic. Poklidný děj, kdy se zdálivě nic neděje je zachován i zde. Hanušovice se mi ale líbily víc, tady to už do nudy sklouzávalo mnohem častěji. Je to vlastně trochu zbytečný film o čtyřech lidech hledajících štěstí, aby na konci zjistili, co jim to štěstí přináší. To závěrečné zjištění, že nejvíce šťastni jsou, když jsou spolu a mohou sdílet svou společnou zálibu, není nic objevného. Žádný zvrat v ději nečekejte, jen náznaky. A komedie? Pár vtípků se povedlo (vtipy o ovečkách nebo záchranná "akce" dvou policistů na lešení), ale je to spíše úsměvný film, než komedie. Jako v životě. Míru Krobota mám rád jako herce. To jeho úsporné herectví přináší humor jaksi nechtěně. V režii čekám od něj na nějakou pecku. Zatím točí jen dost zapomenutelné filmy. (07.07.2018)

Krobot umí jistě lépe housti. Dát do pracek smyčcové nástroje Pleslovi a spol. se dá považovat za odvážně originální počin, ovšem i na papíře musel film působit jen jako horší odnož všech Samotářů, Knoflíkářů a podobně specifických kousků, kterých za poslední dobu vzniklo nemálo. A tenhle má bídné repliky, slabé scenáristické pojetí, nejsou zde žádné zapamatovatelné hlášky ani postavy a je doslova o ničem. Za Pleslem je druhou nejvýraznější postavou Bára Poláková. Ta by věděla kudy z nudy, dokonce šla i s nahou kůží na trh, jen neuzříme skrze párou zamlžená dvířka sauny nic pohoršujícího. Ostatní členové kvarteta spíše statovali. A nápad přezdívat jednoho člena hudebního kvarteta Funés, ačkoli je pravým opakem slavného komika, nebo "demonstrativní" sebevražda neurvalého souseda, to opravdu dobrý film nedělá. Dobrý film dělá zajímavý scénář, tenhle jím nedisponuje ani zdaleka. A také leccos by zachránila dobrá režie, jenže ta je divadelně úsporná, navíc od poloviny dějová prázdnota upadne do takového neforemného patvaru, až mně nezbývá prohlásit - pro koho byl vlastně film natočen? Je to nadsázka, je to vážně míněno? Alespoň že je to pěkně nasnímané. Z diváckého hlediska ale zde není nic poutavého, patrně v České televizi, jenž je producentem snímku, někdo naznal, že v programové skladbě kin chybí něco komorního, nepříliš optimisticky laděného a umělecky šmrcnutého. Zbývá dodat, že kiny film proběhl bez povšimnutí a dobré kritiky nesklidil. Možná, že by se domovská scéna Dejvického divadla pana Krobota otřásala smíchem, převedeno do filmové řeči je tohle kvarteto vlastně nežádoucím hudebním tělesem. 3/10 (30.06.2018)

Klasicky vážná až depresivní kroboťárna tvářící se metafyzicky v kvartetu velkoměstských dětí, kteří v blížící se čtyřicítce zoufale hledají podstatu a ukotvení ve svých životech. Pokud se nyní či jste se potýkali s podobným životním zážitkem mohl by vás nepříjemně či příjemně oslovit. Vytknu dobře zvolenou roli čeřící vodu v podobě sexy Báry a poťouchlého Jardy Plesla, který stojí a padá s lešením u jeho bytu, navíc a bacha na to, protože tam hraje neznamená ještě, že je to skutečně komedie jak se píše vedle obrázku, tak tedy jak pro koho.. 60% (06.11.2020)

Od autorského filmu Miroslava Krobota těžko očekávat jiný styl než ten jeho specifický: absurdní až dada situace a humory bez pointy, odtažité dlouhé pomlky a "intelektuálština" na pomezí umění, obojí zároveň shazované (nebo naopak míněno 100% vážně, nemožno poznat). V tomto případě na půdorysu vztahových propletenců členů hudebního kvarteta, introvertních postaviček nejistých v tvorbě a nedospělých v životě. Slabší 3 *, ani jsem se nenudil (herecky vyniká skvělý Jaroslav Plesl a dost pomohl nečekaně funkční závěr), avšak že by tím zvládl "básník" něco říct? (17.01.2024)

Opravdu hrozný film o lidech, kteří neumí žít. Nevědí co dělat, aby byli šťastní. A to nejenom postavy z mladší střední generace ale i jejich rodiče. Ti starší se chovají snad ještě hloupěji a hůř než jejich odrostlé děti. Jakoby chtěli autoři naznačit, že ta neschopnost vyrovnat se s dnešním světem je dědičná. (Neskutečně zlý výraz "Tvůj bývalý otec" nebo věta "Nerozvedla jsem se, abych ti nezpůsobila trauma." z úst matky hlavního hrdiny.) A jak se pak mají "mladí" chovat, když vidí tu tragiku vlastních rodičů? Ve filmu není jediná sypatická postava snad kromě prodavačky ve zverimexu. Představitel Funese je naprosto tragický stejně jako zakladatel kvarteta. Strašné dialogy, nikam neplynoucí děj, herci nemají co hrát. A tak divák trpí a čeká na nějaký impuls, změnu, jestli se film někam pohne. Nedočká se. Při sledování tohoto nudného filmu si klidně můžete popovídat s přáteli. Během dlouhých hluchých pasáží o nic nepřijdete. Vyhozené peníze ČT z koncesionářských poplatků a z Fondu pro rozvoj české kinematografie. (29.12.2017)