Zulu

Film, který bych si užil tak ve svých dvanácti letech na letním kině, takhle přišel pozdě. Takový britský western (southern), neb stačilo by vyměnit červené kabáty za modré a zulské bojovníky za lstivé rudokožce a všechno ostatní by mohlo zůstat - čacký velitel s ostře řezanou tváří, švarný důstojnický zelenáč, strohý seržant (se sice hluboko uloženým, ale dobrým srdcem), vzpurný a mravně rozkolísaný voják, který se zocelí v ohni bitvy i ten praštěný pastor s praštěnou dcerou a na konec masa anonymních nepřátel k odstřelu. Vlastně přehlídka klišé, včetně základní zápletky, kdy hrstka bělochů (zástupců civilizace a rozumu) se brání záplavě barbarů (a nevědomí), přičemž se tak nějak cudně pomíjí ta skutečnost, jak se ti civilizátoři na ta barbarská území dostali. Ostatně podobná schémata by se jistě dala najít i v literatuře a kinematografii neevropských národů, které někdy měly či mají civilizátorské svrbění (napadají mne Číňani a Japonci), neb imperialism není evropským patentem. Nevím, nakolik se tento film drží historické skutečnosti, ale zde ti Zuluové bojovali tak pitomě, že se zdá být podivné, že před tím zmasakrovali britské voje u Isandhlwany. Jinak je to film pěkně a opulentně natočený. (06.07.2011)

Zulu působí jako výlet na venkov do starého domu po zesnulých prarodičích, který už léta chátrá opuštěný na samotě a čeká, kdo by ho navštívil. Otevřete dveře a objeví se zachovalé zařízení, které páchne zatuchlostí a vypadá tak nějak roztomile starosvětsky. Bydlet byste v tom sice nechtěli, ale milovníky antikvit může okouzlit. Otevřete skříň a vidíte oblečení dávno vyšlé z módy. Zulu kdysi mohl působit jako výpravný velkofilm, ale dnes už může vyvolat spíš shovívavý úsměv. V určitém smyslu mi připomíná staré mayovky nebo indiánky, kde osadníci putující na západ prérií odrážejí útoky divokých Komančů. Snímek je holdem vrcholné éře koloniální Británie za viktoriánské éry, kdy bílí muži brali svůj podíl na koloniálních výbojích jako civilizační misi Evropské kultury do divočiny. Nevyskytují se tam ani tak živoucí charaktery, jako spíš lidské typy, a chování důstojníků mi připomnělo jeden z dílů Neuvěřitelných historek z dílny Michaela Palina, který si bral na paškál zkostnatělost britské armády. Filmu se dá vytknout z dnešního pohledu mnohé, počínaje choreografií a patosem konče. Kdo si ale potrpí na krásně barevné uniformy a na svět, který byl jednoduchý a měl černobílý rozměr, ten si může Zulu užít i dnes. Celkový dojem: 40 %. (06.06.2016)

Tak jako na nedělní předspánkovej film naprosto ideál. Hodně teda rejža potěšil tím, že to neuspěchal a natočil nejen výpravnej film, ale tak trochu i dokumentární (lavně teda začátek, kdy nás vzal do vesnice domorodců k tamnímu obřadu). Odvaha, poslušnost a dispciplína, tak tímhle se to tady jenom hemží. Taky je mazec vidět mladýho Caina v akci. Takový kuřátko :o). Překvapil několikafázový útok domorodců. Kdo by to do nich řekl, že byli schopni použít jakoukoli taktiku. No, taktiku, která jim byla uplně k prdu :o). Kdyby zaútočili všichni najednou a né ve fázích, myslím, že by se jim podařila vyplenit vesnice. (30.05.2016)

Ať už je to věkem filmu, nebo neumětelstvím autorů, ztvárnění bitvy je doslova příšerné. Kromě toho, že jsou válečníci Zulu naprosto retardovaní, nic nedělají a většinu času jenom tak poskakují, případně čekají na to až je někdo zastřelí nebo probodne, člověku vytvoří úsměv na tváři, když každé druhé propíchnutí bajonetem je zcela evidentně vedle (vždy tak pár cm vedle břicha) a zdá se že to nikoho netrápilo. Což je u filmu, kde bitva zabírá věšinu času trochu problém. Jinak je to škoda, přecijen historických filmů z Afriky není tolik a tak jediné kvůli čemu by snad stálo vidět tento film, jsou davové scény a tance Zulu. Jestli je tohle podle pravdy, tak to zcela jistě nevypadalo takto. (14.07.2010)

O dost lepší biják než jeho o 15 let mladší bratříček, který se věnuje událostem předcházejícím tomuto filmu. Zde se sice nedočkáme tisícihlavého davu komparzistů, na druhou stranu mi byl ale sympatičtější konflikt hrstky statečných, co to prostě nevzdala. Ani ti Zuluové tu nejsou jenom banda barbarů, ale působí uvěřitelně a nikoli prvoplánově nesympatickým dojmem. Napínavé od začátku do konce, sice se pouze střílí a bojuje, ale takové filmy já můžu. No a kdo by se rád nepodíval na mladičkého Michaela Cainea? (03.03.2010)