Zlomené květiny

Bill Murray je zajímavej herec. Jen sedí, kouká jak trdlo, v tváří kamennej výraz a já mu to žeru a říkám si, to je ale herec! Poprvé mě takhle dostal už v Ztraceno v překladu a teď zas. A ten chlap zraje jako víno. Samotný film je děsná pohodárna, prostě starší donchuan, který objíždí své bývalé milenky, aby zjistil, se kterou má syna. (10.05.2009)

Bill Murray opět jenom sedí a kouká. A zase byste mu zato z fleku dali náruč nejvyšších hereckých ocenění. Jim Jarmusch opět, jakoby jen tak mimochodem, nezúčastněně natočil další z řady zdánlivě nezajímavých příběhů. A opět mu to vyšlo. Sice to již odporuje veškeré logice, dle všeho by to měla být stěží snesitelná artová fraška, ale zase je to tam. Nechápu to, ale užívám si to. Jim je zkrátka borec a Billovi je škatulka "herec" malá. On prostě musí být něco víc. (09.07.2008)

Vadilo mu trochu utahané tempo (jiní režiséři nemusí pocit osamělosti dokazovat minutu trvajícím závěrem na nehybného herce), ale jinak je to fajn nezávislý film s Billem Murrayem, který toho tolik řekne, aniž by musel zahrát jediné gesto, a kterému to nekazí ani herečky, které opravdu nemusím (Sharon, Jessica). (07.11.2005)

Bezpochyby nejlepší road movie za posledních pět let. Bill Murray a jeho minimalistický projev, to od Ztraceno v překladu sedne jedno ke druhému lépe než prdel na hrnec. Bill natáčí jeden kvalitní film za druhým a poslední léta ho můžeme vidět excelovat v minimálně jednom filmu ročně (2003 - Ztraceno v překladu, 2004 - Život pod vodou, 2005 - Zlomené květiny, Ztracené město). Jeho herecký projev není z tohoto světa, vedle něj podávají solidní herecké výkony i ti, od kterých bych to nečekal. Sharon Stone vůbec nevadí a dokonce mi byla sympatická (i když ne tak, jako její dcera Lolita :)). Velice příjemná, pomalá "komedie" s bravurní kamerou, super detektivem amatérem a výborně zvolenou hudbou. A ten konec... (08.12.2006)

Myslím, že by sa všetci tvorcovia romancí a filmov založených na vzťahu muža a ženy mali pozrieť na túto jarmuschovku. Aby videli, ako má fungovať chémia. To iskrenie medzi Billom Murrayom a VŠETKÝMI ženami, ktoré vo filme vystupujú (od jeho vrstovníčok až po lolitky, ba dokonca až po malé černošča od susedov, hoci tam samozrejme niet ničoho sexuálneho), je priam hmatateľné. A Bill nemusí robiť skoro nič. Stačí, keď vezme Sharon tašku s nákupom a nastrčí jej kyticu zasunutú pod pazuchou - a vy dokonale chápete, prečo ho všetky milovali a stále milujú (a tá motorkárka možno úplne najviac). V tej jeho ležérnosti je toľko šarmu, až je to nepochopiteľné... Bravo, Bill. A ty, Jim, obstojne si mu sekundoval... (20.06.2007)