Nicholas Nickleby

Sirotci a dědictví aneb To horší z Dickense. 1) No nic moc to není, nedá se svítit. Nadšení po první půlhodině střídá rozmrzelá nuda půlhodiny druhé, aby pak nastoupily rozpaky ze stále spletitějšího přediva vztahů a z neuspokojivého rozuzlení nakonec. 2) Ploché lehce zkarikované herecky mdle pojaté postavy pomáhají dokreslit barvotiskový obrázek viktoriánské Anglie, aniž by překročily hranice dickensovských románových šablon. 3) Inu, weakness is tiring, but strenght is exhausting. 4) Poselství, snad spíše radu moderní době nese snad jen krátký dialog Ralpha Nicklebyho (zlý strýc) s komorníkem Newmanem Noggsem: Are you at home? Yes. To anybody? Yes. To the tax gatherer? No. (02.10.2009)

Když starý Nickleby zemře, zůstane jeho rodina bez prostředků. Jediná možnost je navštívit bohatého strýčka v Londýně, který by jim mohl pomoci. A opravdu - zaopatří matku a dceru, a mladého Nicholase pošle pracovat jako učitele do venkovské školy. Školu ale vede zvrhlý Squeers, který se svoji ženou chlapce terorizuje a mučí, což Nicholas nemůže strávit. S jedním z týraných chlapců uteče zpět do Londýna, rozhodnut postarat se o matku a sestru sám. V Londýně zjišťuje, že záměry strýce nebyly až tak šlechetné ... Chtěl jsem napsat, že film jako by vypadl z pera Charlese Dickense - a teď koukám, původní knihu opravdu Charles Dickens napsal. Stejně jako známější Oliver Twist má film (kniha) mnoho předností (syrovost Londýna, drsné prostředí), ale zároveň jeden velký problém - u Olivera Twista mě to ani tolik nepřišlo, ale tady mě to úplně bilo do očí. V Dickensově světě, jsou všichni buď hodní, nebo zlí - nic mezi tím. Prostě každý je buď absolutně dobrý (až komicky zde vyčnívají bratři zachránci) nebo absolutně zlý (strýc Nickleby nebo Squeers). Ale když na tuto Dickensovu hru přistoupíte, tak určitě nebudete filmem zklamáni, i když dle mého mínění je Oliver Twist trochu lepší. Ještě musím pochválit báječnou hudbu Rachel Portman, která přesně k tomuto typu filmu zapadá ... (27.01.2009)

Příběh s tradičními prvky Dickensových románů jako jsou ztracení rodiče, sirotci, nalezení rodiče (i sirotci), podivná dědictví, která dostihnou nakonec toho, koho mají a vůbec kde zlo je po zásluze potrestáno a dobro zvítězí. Tahle výtečná adaptace měla navíc velmi kvalitní obsazení v té nejskvělejší formě a byla radost se na to koukat. (02.07.2006)

Z dosavadních setkání s adaptacemi románů Charlese Dickense vím, že Britové přistupují k jeho literárnímu odkazu s úctou, jaká přísluší národnímu klasikovi. Obvykle nešetří výpravou a minimálně do hlavních rolí angažují slavná jména. Přesně to jsou silné stránky Nicholase Nicklebyho. S tím ostatním je trochu potíž. Dickens svůj román psal ve 30. letech 19. století. Spadá sice do té lepší části dobové produkce, nešlo nicméně o nějaké novátorské dílo, dokonce i v rámci autorovy tvorby je to v nejlepším případě průměr. Prostý mravoučný příběh s tradiční sociální tématikou má výrazně černobílé charaktery a je předvídatelný až běda. První třetina disponuje určitým nadhledem, který obstarává především vypečená rodinka majitele venkovské školy. Druhou třetinu zachraňuje divadelní ansámbl, jenže s přibývajícími minutami nadhled mizí a film ovládne naivita a sentiment. V poslední třetině jsem se už při některých dialozích ošíval. Dnes máme holt vyšší vzdělanost a kultura prošla dlouhým vývojem, takže jsme zvyklí na komplikovanější charaktery a věrohodnější motivace. Možná to tentokrát chtělo být méně otrocky věrný duchu předlohy, i malý posun by byl ku prospěchu věci. Celkový dojem: 45 %. (24.01.2021)

Nechápu, nechápu, nechápu... Nechápu zdejší hodnocení. Vždyť to bylo dokonalé! Už jen ta Anglie devatenáctého století ! Vše bylo takové správně zamaštěné, očouzené (tak jak se sluší na dobu čadících komínů, uhelného popílku a tubery) a to nemluvím o interiérech chudších vrstev, kde plísně a houby žily v symbióze na vlhkých zdech a odlupujících se tapetách... vždyť v Londýně té doby jste prý pokud jste ve dne chtěli přečíst název ulice museli u cedule přidržet nějaké světlo, takové bylo šero od kouře v ulicích. Mimochodem proto vstoupily do obliby cihly místo kamene, jednak kvůli ceně a také protože je nic neleptalo a fasády šly snadno mýt. No ak tomu všemu klasické postavičky Dickensovýh románů a musím přiznat, že i skvělý český dabing - to vše udělalo z filmu nevšední zážitek. Samozřejmě z filmu je jasně cítit románová předloha a divákovi znalému té doby se ten příběh nemusí zdát moc uvěřitelný. To, že někdo nezajištěný navíc s chromým přítelem narazí na někoho, kdo jen tak z dobré vůle zajistí jej i jeho celou rodinu, to se v Anglii devatenáctého století mohlo rovnat zázraku. Ale jak říkám, kniha je kniha. Hunnam mi tam jediný typově moc neseděl, připomínal mi tím kukučem Amádea - Toma Hulce. Ostatní byli super ať už tradičně skvělý Plummer či ti ostatní. Já si moc pošmákl, tahle koprodukce se podařila, Američané tam neměli potřebu cpát příslušníky žádné menšiny, takže to bylo celé skvělé a takové echt anglické jak to mám rád. Za mně je to tedy na výplatu 5 Liber týdně! * * * * * (22.02.2018)