Krajina přílivu

Vy s tím teda naděláte. "Obyčejný" výlet do dětské mysli a představivosti, neobyčejný pouze v tom, že málokdo ho dokáže opravdu vystihnout. Z bizarního se stává přirozené, z nesmyslu realita, nepodstatné se stává životně důležitým, věci mají svůj význam a přece jsou ještě bez významu. Ale kdo už zapomněl, tak stejně neví, o čem mluvím. (08.01.2008)

Magické? Určitě! Šokující? Možná pro někoho. Nechutné? Podle toho, kdo má jaká měřítka. Ale hlavně - originální tak, jak jen Terry dokáže být! Atmosféra filmu je úžasná, představitelka Jelizy-Rose také, humor je černočerný a figurky kolem hlavní hrdinky celkem zajímavé. Tak co filmu chybí k dokonalosti? Nevím - snad více nápadů, snad větší spád, snad něco úplně jiného - možná na to přijdu při druhém shlédnutí, které dozajista někdy v budoucnu uskutečním. (20.07.2006)

Psychofilm od Gilliama. Nic neobvyklého, nic převratného. Vyschízované od začátku do konce, ale rozhodně dokáže zaujmout. Jen mi na něm vadí jedna dost zásadní věc a to taková, o které mluví snad každý uživatel ve zdejších komentářích, že po takové třetině filmu film samotný upadne do neskutečného stereotypu a příběh se vlastně bude odvíjet od ničeho nikam, až nakonec se něco stane, ale to už bude konec a já začnu přemýšlet nad tím, co jsem to viděl za šílenou zběsilost. Krajina přílivu je film, na který jsem se chystal dlouhou dobu, ale také jsem po shlédnutí pochopil, že Gilliam není režisér pro moje partie. Jako mám rád originální filmy, a tenhle bezesporu originální je, ale když se do toho opřou s průměrným příběhem, a opravdu zvláštním provedení, který si užije snad zkoksovanej člověk, nebo naprosto vyhulený mozek, tak rozhodně nemám šanci užít si to podobně. Pár plusů si ale film určitě zaslouží vyvýšit, a to jsou dvě jména. Jeff Bridges a malá milá Jodelle Ferland. To je opravdu zázrak. Vždyť většinu času ve filmu táhne pouze ona. Ještě se chcete podívat na film, ve kterém 2/3 filmu uvidíte dětskou představivost zničeného života? Věřím že jo. Tohle se totiž skutečně často nevidí. (15.11.2008)

Fantazie a představy se z mého pohledu zásadně s realitou neprolínají, respektive divák je dokáže bez větších problémů odlišit narozdíl od dívky, která se jimi snaží bránit tváří tvář hrůzné skutečnosti (hojně využívané a funkčně zapojené nakloněné rámování). Možná tvůrčí záměr, mně tento přístup úplně nesedl. Nakonec ale převážila Gilliamova fantaskně-groteskní poetika a hodnotím za (velmi slabé) 4*. (14.10.2014)

No čo povedať? Čakal som ujetinu, ale až takúto?...hm.... Tento film by sa dal hádam najlepšie charakterizovať asi nejak takto: absurdita nakopená na ešte väčšej absurdite. A v tej spleti absurdít iba zriedka na vás mrkne niečo aspoň trocha normálnejšie. Fantasy? Horor? Zabudnite. Už úvodné scénky dávajú jasný odkaz, že toto jednoducho nebude klasický film. Ide vlastne len o akýsi halucinogénny obraz a fantázie jedného veľmi ale veľmi smutného dievčatka, pričom dialógy si idú svojou vlastnou cestou pomimo, vytvárajúc tak ešte väčší chaos a zdanlivo blábolivý bordel. Napriek tomu však film nezatracujem, pretože v pozadí a medzi riadkami je cítiť mimoriadne hutnú, ťaživú a smutnú drámu s ešte smutnejšou pointou. 50/100 (16.09.2014)