Faunův labyrint

Velké zklamání, ačkoli jsem nic nečekala - vlastně ano - čekala jsem, v rámci možností, kvalitní film (proč bych na to jinak šla do kina, žeano). Bohužel to, co mi režisér naservíroval, byl pouze slabý odvar něčeho, co mohlo být opravdu výživné - kdyby, kdyby. Masky jsou skvělé (rukoočko!) a představitelka hlavní dětské role také (ačkoli samotná její postava mě neskutečně štvala svou blbostí v některých scénách) - avšak film jako celek prostě nefunguje. Už to samotné spojení "války" s pohádkovým příběhem - ano, mohlo to vyjít, ale to by nesměly scény z "reality" být tak neskutečně nezáživné a hloupé - navíc pár těch naturalistických výlevů, třebaže povedených, bylo spíš poněkud zbytečných a samoúčelných. Zato "pohádková" část vypadala opravdu nadějně - bohužel hned jak se to začalo trochu rozjíždět, režisér opět přehodil výhybku směr realita a naděje byla tatam. Je sice pravda, že snímek má docela milé "poselství", avšak to až příliš degraduje ta povrchní a pohromadě nedržící forma. (28.03.2007)

Zkrátka a jednoduše dokonalost! Neuvěřitelně procítěné fantasy drama se zajímavou a zcela neokoukanou zápletku. Dívka jede se svou matkou poprvé navštívit nevlastního otce, který je důležitý důstojník a pravděpodobně i pěkná svině. Na místě ji však objeví lesní pohádkové bytosti, které mají s dívkou své vlastní plány. Sice toto dílo ani zdaleka nepovažuji za horor, ale to je irelevantní. Podstatné je to, že jde o skvěle natočené dílo s mimořádně vykreslenou potemnělou atmosférou a velice lidskými postavami. Na celém příběhu však nejvíce oceňuji propojení obou světů, přičemž existence toho druhého není zaručena až do samého konce. Díky tomu si také divák může vybrat jak dané dílo vlastně dopadne. Osobně věřím v happy end, ale krásné na závěrečné scéně je, že to vlastně mohlo dopadnout jakkoli. Z toho důvodu jsem se proto rozhodl udělit plný počet, ačkoli jsem to celou dobu viděl spíše blíže ke čtyřem. 81% (10.11.2021)

Faunův labyrint mě dokázal nadchnout snad v každé minutě. Už dlouho mě nic natolik nepřekvapilo a nejde jenom o nadšení z čehosi vymykajícího se z běžné hollywoodské šedi. Labyrint není jenom jiný, on je i skvělý. Nenapadá mě film, ke kterému bych jej přirovnal. Nenapadá mě totiž žádný film, který by tak mistrně skloubil fantasy pohádku se syrovým válečným dramatem. Guillermo del Toro dokázal, že oplývá opulentní imaginací, a dokáže s ní zacházet mnohem obratněji než takový Tim Burton. Nadreálné výjevy jsou nám servírovány v menších dávkách a nikdy nepůsobí samoúčelně. Do poslední minuty není a ani nemá být jasné, který ze dvou světů je pro příběh důležitější. „Alenkovská“ návštěva říše divů je pojata s podstatně větší mírou invence než kdy dřív, pointu lze chápat přinejmenším dvěmi způsoby a teprve při zpětném pohledu plně doceníte všechny vrstvy tvořící ve finále příběh, jenž dokáže zasáhnout na těch nejcitlivějších místech. Zpočátku vám asi mnoho věcí nebude dávat smysl, ale nechtějte odpovědi logické a nechtějte je hned. Nechte se postupně vtáhnout do fascinujícího světa na pomezí snu a reality, dobře sledujte a pečlivě naslouchejte. Ale proč vám to vlastně říkám, Labyrint nepotřebuje příručku k použití. Prostě naberte odvahu a vstupte do něj. Je těžké vyjít nepoznamenán. 95% Zajímavé komentáře: Superpero, mm, Desperado, stration, Amadeo (03.03.2007)

Bylo, nebylo…. a dceru krále podsvětí dělí tři úkoly od vysvobození…Kouzla neexistují, Ofélie.…. G. del Toro mne touto ne- pohádkou odrovnal a přesvědčil, že SVĚT JE JEDNO KRUTÉ MÍSTO!! Miluju příběhy, kde ,,temná" je krásná. A tady je takovej i obsah. Buďte si jisti, že jde-li situaci vyhrotit na maximum, stane se tak! Drsný, smutný, ale hravý. Příběh má dvě silné linie, ale už jen jedna by dokázala utáhnout ,,normální“ film ,,obyčejnýho“ tvůrce. Může být smrt radostná? Ano! Protože TAM v podsvětí na nás čekají ti nejbližší! Nebo je to jen hra? Ne! Žádná hra nemůže mít takové následky jako ta v mysli G.del Tora. Nebo si to nechci připustit? Nebo jen nevím, co mám sledovat, abych uviděl svoji budoucnost? Někdy prostě děláme chyby. Děti dělají chyby a musí zůstat navždy člověkem. Kouzla neexistují Ofélie! Pro NIKOHO !!! (26.10.2008)

Všechny žánry v jednom filmu. Příběh je zasazen do roku 1944 ve dvou světech, pohádkovém a válečném. Přítmím mezi těmito světy tvoří holčička Ofélie, která z války utíkala do pohádek pouze prostřednictvím čtení pohádek. Nyní objevuje skutečný svět a já jako divák jsem mohl s ní. Přestože už jsem dospělým, film mě dokázal unést a vtáhnout přímo do filmu a emocionálně prožívat dobrodružství s Ofélií. To co jsem prožíval během 112 minut sledováním Faunova labyrinthu jsem nikdy nepocítil a ani to nedokážu vyjádřit, možná to byla touha vrátit se do dětských let a znovu mít stejně bujnou fantazii jako ona. Když jsem na to šel do kina, očekával jsem něco úplně jiného (zvyklý z režisérových předchozích filmů) a odcházel z něho nadšený, plný zážitků. Velký podíl na tom má vizuální a technická stránka filmu s nádherným a nerušivým hudebním podkladem. Ještě teď mě mrzí neproměněný Oscar za nejlepší zahraniční film. (06.08.2007)