Zodiac

Fincher opět o sériovém vrahovi, který je vždy minimálně o krůček napřed před muži zákona. Tentokrát ne však smyšleně a s depresivním deštěm, ale podle skutečných událostí otřásající slunnou Kalifornií 70.let minulého století. A to je na tom to krásné. Ač víte o Zodiacově nepolapitelnosti, hltáte dvě a půl hodiny tu chronologicky seřazenou investigativní práci amatérů i profíků a i když se občas v té přehršli nepřímých důkazů a falešných stop ztrácíte, vyšetřujete s nimi. Konverzační krimi s nulovou akcí, se špetkou napětí (matka s dítětem, sklep) a syrově natočenými vraždami vás i přes svou délku nepustí. A pokud není šest stop pod zemí, musel se Zodiac u sledování svého životopisu na kabelovce v domově důchodců bavit taky. (24.11.2008)

David Fincher u mě měl letos těžkou pozici. Překonat takřka geniální "sedmičku" zdál se být úkol nemožný. Jenže tohle je sakra Fincher, takže to samozřejmě dopadlo tak, jak jsem čekal. Výborně. Skvěle napsaný scénář dává prostor pro vytříbenou režii, kde i ten nejobyčejnější záběr vypadá originálně a přivádí diváka do vizuálního nebe. Typická depresivní deka je sice pryč, ale Fincher ukazuje, že ji nepotřebuje cpát do každého svého filmu, stačí mu příležitost k plynulému vyprávění, při němž může do sytosti uplatnit své hvězdné vypravěčství, do nějž vkusně a sugestivně vkládá jednotlivé vražedné scény, při nichž si vskutku nebere servítky, přičemž neopomíjí rozkreslovat motivace postav. Zodiac nicméně postrádá mainstreamový tah na bránu a právě kvůli tomu dochází k místnému protahování, které unesou opravdu jen požitkáři, kteří nepřišli na další detektivku, ale na mistrovské dílo člověka, který se nebojí hrátek s divákem a upřednostňuje vše pro výsledek a ne pro výdělek. 9/10 (24.05.2007)

Filmové zpracování Zodiaca má jeden velký problém a tím je Zodiac sám. Předpokládám, že každý jeho příběh zná, takže film nemá čím překvapit a nemá kam směřovat. Celé dílo je postaveno na výtečné režii a hereckých výkonech, které připravují skvělou atmosféru, díky níž se člověk nenudí. Nicméně chybí „něco“, co mě ohromí. Můj verdikt? Přesto je Zodiac solidní dílo. (04.08.2010)

Tak ja fakt nevim. Fincher je pan reziser, to urcite, vsechno ma pevne v rukou a cely je to natoceny naprosto dokonale, ale prislo mi, ze toho je proste malo. Tentokrat se zkratka nekona zadna husta depresivni atmosfera, ale poctiva pomala kriminalka. Na druhou stranu se musi nechat, ze me film zaujal, misty sem byl napnutej a vubec se nenudil a nekdy to navic Fincher obohatil nejakym vtipkem nebo odkazem a ackoliv mi bylo jasny, ze vraha nechyti, presto se konec velmi poved. No ale pres to vsechno bylo tech 160 minut moc. Jak jsem rek, ne ze bych se nudil a ani mi neprislo, ze by tu byly naky zbytecny sceny, jen se mi proste uz nak blbe sedelo. Ale rozhodne prijemna zmena po vsech tech modernich kriminalkach, kdy najdou chlup a vi kam chodi vrah nakupovat. Jinak, kdyz uz filmu zacne krapet dochazet dech, tak se presunem o ctyri roky dopredu a de patrat Jake Gyllenhaal a okamzite film chyti druhej dech. A co se tyce samotnejch vrazd, tak jsou perfektni, skoda, ze nich je tak malo, ale Fincher byl holt vernej skutecnejm udalostem. Co se tyce hercu, tak Jake je ze zacatku krapet nevyuzitej, ale nakonec se rozjede, jen mi prisel desne mladej, nez abych ho bral jako otce trech deti. Trosku mi to jeho patrani pripomnelo JFK od Stonea, ktery je ale daleko lepsi. Jinak Robert Downey to podle me ani moc nehral, ale choval se tak, jak se chova normalne. A mozna, ze ted nekoho naseru, ale kdyby se nahodou nejakej idiot rozhod natocit Piraty z Karibiku bez Deppa, myslim, ze by ho Downey dobre zastoupil. Co rict zaverem. Proste poctiva bezchybna filmarina, kterou ale znovu videt nemusim. (07.06.2007)

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)