Podivuhodný případ Benjamina Buttona

║Rozpočet $150miliónov║Tržby USA $127,509,326 ║Tržby Celosvetovo $333,932,083▐ Tržby za predaj DVD v USA $42,074,129 //počet predaných kusov 2,607,901║ Devízou filmu sa v prvom rade stáva technické prevedenie a až potom príbeh a vykreslenie postáv. U postáv to vyznie z celkového pohľadu najslabšie, za celý ten dlhý čas čo zneje film si k nim nedokážeme vytvoriť vzťah, lebo príbeh sa skladá z mnohých zlomkových situácií, ktoré vo svoje podstate nedozrejú tak aby ponúkli vnútornú hĺbku postáv, cit, iskru,... všetko to vyznie tak chladno odprezentované až je mi ľúto, tej všetkej snahy čo sa venovala v technických veciach tohto filmu ako masky, hudba či kamera. A popri tom námet je absolutne famózny, svojou vnútornou hĺbkou tak silný ale v konečnom výsledku mi z toho ostala len nejaká pekná kostra toho námetu ovešaná dosť nesúrodo povyprávaného príbehu, kde ani na samom závery nedokážu emócie preniknúť tak ako by mali. U tohto filmu skôr lepšie vyznela časť príbehu odohrávajúca sa pri nemocničnom lôžku kde sa číta Benjaminov denník, tam na tomto menšom priestore dokázali emócie a cit lepšie preniknúť na povrch. __Bolo by pre mňa prekvapeným pokiaľ by za toto Fincher dostal Oscara, už mal omnoho lepšie režisérske skvosty, hlavne keď ten predošlí(Zodiac) a poviem že lepší od tohto filmu na Oscaroch odignorovali. /videl v kine: 80%/ (07.02.2009)

Nejcitlivější a mnou nejprožívanější byl z celého filmu závěr. Těch několik posledních minut, ze skoro tříhodinové životní zpovědi, mi naplnilo slzné kanálky, protože něco takového já opravdu těžko rozdýchávám. V průběhu filmu jsem byla zvědavá, jaký tomu autor dal konec a taky mi to hodně připomnělo film Velká ryba. Moje "elfka" v tomhle filmu zářila nádherným a jasným světlem romantického opojení tance a hudby. Skláním se před maskérkami a maskéry, jejichž velká představivost a um dokonale stylizovali oba herce do jejich postav stárnoucí ženy a mládnoucího muže. Bylo mi líto pak těch hodin :-) taky se hned jen tak nevidí, že by některé vyměřovaly čas pozpátku. (13.11.2013)

Po delší době spojené s nekonečnými odklady jsme se i my (já + přítelkyně) konečně dostali do kina na poslední dosud neviděný oscarový film, kterým byl právě neuvěřitelný Benjamin Button. Vyzbrojeni nutnou dávkou M&M’s na 166 min stopáž jsme usedli do horní řady a tak započalo naše sledování Benjaminova podivuhodného příběhu. Zpět tedy k tématu - filmu. Na úvod bych rád poznamenal, že tohle sice není 100% záležitost, ostatně jen málo filmů této hodnoty dosahuje, zato se ale rozhodně jedná o silný nadprůměr. Netřeba opakovat, že Fincher je zručný režisér, ale rád znovu pochválím obsahovou + vizuální stránku a samozřejmě nesmím zapomenout ani na výtečnou práci maskérů. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni, i když se jedná především o Pittovo sólo, později přeměněné na duo Pitt + Blanchett. Co bych ale trochu zdrbnul je hudební doprovod, Desplat je sice zkušený skladatel a neříkám, že se mi to po této stránce vůbec nelíbilo, spíše to mohlo být o dost výraznější a hudba tak mohla znatelněji podtrhnout určité momenty. Konec ale balastu a přejděme k věci. Fincher u mě zabodoval především dvěma věcmi: 1) Benjaminův příběh mi trochu připomněl Burtonovky, tentokrát ale bohužel bez znatelného nádechu fantasy a 2) Při tak dlouhé stopáži dokázal film udržet po celou dobu mou pozornost a ani jednou jsem se nepodíval na hodinky, což se mi jednou stalo i u snímku trvajícího pouhých 80 minut. Když Buttona zhodnotím jako trochu delší celek, působí jistě obstojně, výraznější hluchá místa tam nejsou a nejvíce se mi líbila ta část, kde Benjamin sloužil na lodi. Osobně jsem čekal sice více zážitků z Benjaminových cest, které byly velice zestručněny, ale tohle příjemné dílo přeci jen není nafukovací. Společně se Slumdog Millionaire je tak The Curious Case of Benjamin Button tím nejlepším, co může oscarové klání letos nabídnout. (9/10) (16.02.2009)

Překrásný film. Už několik let nebyl v kině film, ze kterého bych byl nadšený tak jako z Benjamina Buttona. David Fincher je prostě génius a tady to opět potvrdil. Jen trochu nerozumím častým výrokům, že filmu chybí emoce. Už hodně dlouho mě žádný film na konci tak nedojal. Film skončil a já jsem stále seděl a zíral na plátno. Na film jsem musel stále myslet po celou cestu domů. Jeden z těch vzácných případů, kdy se objeví film, který člověku změní život. (06.02.2009)

David Fincher se odchýlil od své ,,temné" umělecké linie a natočil ,,jiný" film. Největším paradoxem vzniku Podivuhodného případu Benjamina Buttona je právě Fincherova režie - tedy ne ve smyslu kvalitativním, řemeslo ovládá americký arcirežisér dokonale, ale ve smyslu kontinuity jeho režijní filmografie - vždy na hraně kontroverze, vždy se snahou pojmenovat nějaký (skrytý) fenomén americké kultury a západního životního stylu (a zapadají do toho jistě i videa o Madonně - ona sama už je fenoménem...i když ji osobně nemám příliš rád). A najednou takový obrat - Podivuhodný případ Benjamina Buttona je ryze pozitivní film se silně humánními východisky bilancující a rozjímající nad determinantem lidského života, kterým je plynutí času, a právě tenhle rozměr ovlivňující naše bytí podrobující uměleckému paradoxu - co by se stalo, kdyby někdo žil život naruby, opačně, narodil se stár a umíral v kolébce? Podobné umělecké tázání se je z podstaty věci celkem časté - od Faustova intelektuálního obcování s Mefistem, přes ,,nesmrtelné" jedince procházející dějinami a lidskými generacemi (filmový Highlander) po cestovatele v čase (seriálový Doctor Who atd.). Benjamin Button je bezesporu KRÁSNÁ postava (nezapře své literární kořeny), která má vše, co bychom od ní očekávali, navíc dokonale plastický Brad Pitt vytvořil ryzí oskarovou roli. Ano, za takovéto filmy se dávají Oskaři, takovéto filmy vévodí žebříčkům mainstreamové oblíbenosti. Fincher natočil bezesporu vynikající film, mne ale trochu schází ten ,,starý" potemnělý glosátor západního civilizačního běhu... Podobné filmy: Forrest Gump, Velká ryba (03.02.2009)