Once

Češka za tento film dostala Oskara, jenže je film tak dobrý jako muzika samotná? No, rozhodně je slabší, průměrnější a lidštější. Muzika ho jen nenápadně vyvyšuje o rázný bod kupředu. Jinak je to nudná fikce v životě dvouch lidí, kteří se potkali a ještě se od sebe neodloučili. No a to jejich setkání dokonce ocenili Oskarem. Řekl bych, že právem. Hudba je to opravdu hezká, taková klasická anglická, jen ještě taková silnější a s chytlavým hlasem Glena Hansarda. Nedokážu pochopit, jak je možný, že kdykoliv vidim na filmovém plátně Ira, má smysl pro humor, je zábavný a celkově příjemný i když ujetý člověk. Asi na tom všem něco bude, že Irové jsou zvláštní národ. Každopádně film si u mě zájem nezískal. To jediné, co tam stojí za řeč je právě hudba a vlastně taky to, že Irglová je Češka, což je nečekaný, ale k tomu tam taky občas mluví česky a je to docela příjemné slyšet češtinu v anglicky mluvícím filmu. Každopádně průměr, ale rozhodně příjemný. --- Falling slowly... (01.05.2008)

Skromný, tichý film, plný skvělé (a ne zvlášť tiché) muziky hrané od srdce, který mě lecčím překvapil. Něčím příjemně (kukuč Markéty Irglové, píseň, kdy se ve filmu Glen a Markéta poprvé potkají, etc), něčím méně příjemně (filmová matka, která byla zcela evidentně neherečka s velkým N), ale pozitivní dojmy rozhodně převážily. Vidět to v době, kdy vrcholilo rozhlasové "Falling Slowly" šílenství, asi bych byl kritičtější, teď (červenec 2009) je to vážně milý film, který si zaslouží svých 80%...a možná i nějakého toho Oscara:) (07.07.2009)

Toto je příběh, jako by ho napsal sám život. Já dokonce věřím, že ho z větší části, až na některé "roztomilé" detaily a značnou idealizaci, i život napsal. Nebo nějaký podobný. Život mnohdy píše tuctové příběhy. V našich končinách skoro pořád. Proto chodíme do kina. Na věci, které život nenapsal. Příběh Once, bych si asi užil a procítil, jen kdybych si s Irglovou či Hansardem byl blízký. Ale upřímně - jsou to cizí lidé, třebaže působí sympaticky. Nic zlého jim nepřeju, ale tenhle film mě úspaval. Ani písně, které v něm zazněly, nejsou můj styl. A herci mi před kamerou připadali napjatí, neuvolnění. Pak se těžko hodnotí kladně. (25.08.2008)

Milé, pravdivé, příjemné. Není toho třeba příliš vytýkat, možná se lze zamyslet nad hranicemi kvaziamatérského pojetí a jeho funkcí v přiblížení diváka příběhu a hlavně oběma protagonistům, kteří nemohou sázet na hereckou suverenitu, a proto je vše postaveno na jejich doslova hmatatelné bezprostřednosti. (20.02.2008)

Papírově jeden ze silných zážitků letošního roku, ale papírové předpoklady zůstaly zcela nenaplněny. Všechny podmínky pro správnou projekci romantického snímku jsem dodržel, ale výsledný dojem nebyl o nic lepší než z průměrných amerických limonád, čímž bych tento věru křehký film nechtěl přirovnávat k Hollywoodlandu. Díky skvěle vygradovanému finále a procítěným písničkám jsem přeci jen kousek té něhy a romantiky z plátna zachytil, ale nebylo toho mnoho. Příběh ani herecké výkony nenadchnou a některé dialogy jsou svojí jednoduchostí do nebe volající. Aspoň že tvůrci přišli s mnoha dobrými nápady a motiv vysavače považuji za jeden z nejkrásnějších prvků v této Irské romanci. The Frames by prostě měli zůstat u muziky, která jim jde věru lépe, než filmování. (20.11.2007)