Králové ro(c)ku

Jack Black je opravdu hroznej a nesnesitelnej herec, kterej hraje furt to samý dokola, v podstatě nic jiného, než pitvořivě nesnesitelného idiota neumí (jako přes kopírák to samé co tady předvádí např. ve Škole Ro(c)ku - klidně to mohli označit za pokračování). Kvůli němu musím dvě hvězdičky ubrat. Naproti tomu Kyle Gass je fakt zábavnej, komedie jako taková vůbec špatná není, spousta dobrých fórků (použij ptáka, rockový battle Tenacious D versus Satan je úchvatný /u mně na celé čáře vyhrál Satan/, trenažer rockového vystoupení, Stiller, Robbins a jeho pokus uloupit hlavním hrdinům trsátko), dobrá hudba skvěle svými texty doplňující děj, výborný začátek a i ty animované sekvence jsou dobrý.... A samozřejmě Satan samotný, vynikající role a maska (někteří hororoví tvůrci by se mohli poučit). (03.02.2009)

Moc se mi líbily naprosto všechny zpívané pasáže a moc se mi nelíbil zbytek. Ústřední duo je docela fajn, ale přesto jsem očekával, že se alespoň jednou zasměju. Ničeho takového se mi nedostalo. Takže doufám, že se fanklub neurazí, ale já více než 1* dát prostě nemohu, jako komedie film naprosto selhal. (10.03.2013)

Now go my son and rooooock...! Jack Black je diablom v ľudskej podobe. Krátky opis kapely: vtipné texty, jednoduché, melodické tóny a spev. Čo čakať od filmu, ktorý sa zaoberá fiktívnym príbehom Tenacious D? Nejde o inteligentný dej, ide o hudbu. Nejde o intelektuálny zážitok, ide o zábavu. Snažte sa vypnúť mozog a zaručujem vám, že sa nebudete nudiť. Záverečný súboj so satanom sa už nenávratne zapísal do "filmovo-rockovej" histórie. This is masterpiece! (16.04.2010)

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)

Tento film jsem shlédl díky dlouhému naléhání kamaráda... Moc se mi nechtělo Jack Black není zrovna můj favorit. Jako film to bylo docela průměrné ale jako hudební film to už bylo něco jiného, je vidět že Black má talent, písničky které zde hráli byli opravdu dobré, sice jsem si musel přetrpět pár trapnějších scén ale song to většinou zachránil. (12.08.2011)