Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street

„Práve som ho odsúdil na smrť. Ale spáchal naozaj tento zločin?“ – „Ak nie tento, určite spáchal nejaký iný.“ Nebavilo ma to. Kto od Tima Burtona niečo videl, vie, že vizuálna stránka je u neho bez debaty. Tento film je parádne temný, sú v ňom skombinované rôzne odtiene čiernej až po šedú či zlatú a striebornú... červenú samozrejme tiež. Výprava, kostýmy, účesy, mejkap, dekorácie, asi nikto nepochybuje o tom, že toto všetko je na vysokej úrovni. „Vzhľad“ je ale pravdupovediac to jediné, čo ma zaujalo – inak fádny príbeh, čakané „nečakané zvraty“ (nie je náhoda, že v CELOM MESTE sa zamiluje mladík práve do hrdinovej dcéry?), priemerné herecké výkony (najlepší sa mi zdal Timothy Spall – biliardový manžel z INTIMITY) a muzikálové vystúpenia mi pripadali suché, obyčajné, bez chytľavosti (aj morbídna pesnička môže byť chytľavá). Možno ak by to nemalo až dve hodiny a menej by sa spievalo, bolo by to lepšie. Nemôžem dať viac, ako 40% filmu, pri ktorom som sa tešil na záverečné titulky (dvojnásobne, ak ho porovnám s podobným a podľa mňa „zábavnejším“ PARFUMOM: PRÍBEHOM VRAHA). (28.05.2011)

Jedna hvězdička je za výtvarné provedení, které se ale nejvíc zaskví v samotném začátku v titulcích a pak už hraje čím dál menší roli, přičemž je nutné si uvědomit, že na Burtona je to poněkud málo, umí mnohem víc a dokáže zprostředkovat mnohem intenzivnější zážitek než v Toddovi. Druhá je za ústřední hereckou dvojici, kde překvapivě hraje prim Helena Bonham Carter v roli cynické a pragmatické paní Lovettové. Potíž je v tom, že tradiční burtonovská hra je tentokrát podřízena snaze režiséra dostát žánru muzikálu a navíc temného thrilleru, přičemž Burton je tradičně silnější v komediální a poetické rovině. Jako muzikál u mě Sweeney Todd úplně propadl a po hudební stránce je to zcela zapomenutelná záležitost, která se podepsala na pouhých 2*. Není tam jediná melodie a jediný text, který by mi udělal radost. Po stránce dramatické je mi líto, ale tenhle snímek ve mě nevybudil dohromady žádné velké emoce. Ani lítost, ani strach, zkrátka to nějak nefunguje, skřípe a hapruje. Úplně malý filmeček se stejným námětem, který má na ČSFD zcela průměrné hodnocení - mám na mysli Oholeného klenotníka - na mě udělal přes skromnou výpravu větší dojem. Celkový dojem: 45 %. (17.09.2012)

Myslím si, že by výsledek byl stejně působivý i bez toho až příliš explicitního násilí (to mi prostě k Burtonovi neštymuje), ale jinak spokojenost. Burton zase válí, spousta jeho typického cynismu (zde na samé hranici absurdna) a jeho nezaměnitelná vizuální stylizace, to jsou věci, které se mi nikdy neomrzí. A ač je zde přítomná hudba bez výraznějšího melodického motivu, který byste si po filmu pobroukávali, poslouchala se fajn. Stejně jako Deppův zpěv-nezpěv, u něhož stoprocentně platí, že není potřeba bezchybně zvládat škálu oktáv a intonaci, stačí mít „dar zaujmout“ a mít příjemnou barvu hlasu a to Johnny bezezbytku splňuje (Civale!). Ale hlavní hvězdou tu je někdo jiný – úžasná Bonham-Carter, jejíž cynicky pragmatickou paní Lovett jsem si labužnicky užíval každou minutu. (10.02.2008)

Postmoderna si uzpůsobila všechny žánry, proč ne tedy i muzikál. Po Moulin Rouge či Chicagu přichází charismatický lazebník Sweeney Todd. Tim Burton adaptoval broadwayský muzikálový kus a uchopil ho po svém - pátraje po kořenech natočil ho v duchu makabrózní legendy, zalil ho hektolitry krve a vybavil ho naprosto morbidní stylizací... Šílený slepenec, ale stojí za to vydržet...Tim Burton není zdaleka první, kdo tuto látku zfilmoval, leč jeho pojetí je revoluční - hudební zachování zažitého muzikálového standardu jde proti vizuální stylizaci v duchu gotického rocku s možnou aluzí na filmový expresionismus (bělost obličejů v kombinaci s velmi tmavým pozadím chvílemi až vyvolává asociace černobílého obrazu), které ovšem Burton zcela osobitě po svém prolnul s pokleslou estetikou krvavého románu a spletl muzikálový žánr s estetickou vizí žánrového hororu, hrané scény doplnil počítačově digitalizovanými sekvencemi a herecké výkony jsou podřízeny jako obvykle v jeho snímcích dominantní expresi... Není to vrcholný Burtonův film, je to ale jeden z nejoriginálnějších filmových muzikálů, co jsem kdy viděl...a i v intencích Burtonovy filmografie čistokrevný experiment, což je u autora jeho jména co říci... Podobné filmy: Sweeney Todd, Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street In Concert, Sweeney Todd (15.06.2009)

Břitvoruký Sweeney a jeho sedmero stříbrných přátel! Výborný, výborný! Typicky burtonovská stylizace, do příběhu jsem se dostal rychleji než Steven Seagal k hamburgru a pak už si jenom užíval charizmatické herce a jejich prvotřídní výkony, ať už herecké nebo pěvecké. U filmu Hairspray jsem zmiňoval, že muzikály nemusím, avšak to, co se dělo tady, jsem zhltnul jedním dechem. Naprostá paráda! První polovina snímku, kdy se připravuje "pódium" pro hlavní dějství, si může skutečně podat ruku s paní Úžasností. Druhá část, ve které tečou potoky krve, byla svým projevem o maličko méně důraznější. Nic to ale nemění na tom, že zde skutečně mrazí v každém druhém momentu, ať už se zpívá, hovoří nebo podřezává. A finále je masakrální, fyzicky i psychicky. Johnny Depp má v rodném listě napsáno Sweeney Todd, Helena Carter naprosto krásně a libozvučně pěje a Alan Rickman je chodící Kvalita. Beautiful! 50 miliónů dolarů(rozpočet)/111 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (12.02.2008)