Gideon's Daughter

Bill Nighy byl ten, který působil tak, že jsem chvílemi cítila to smutné niterné souznění a to je obrovský herecký um, takhle vtáhnout diváka do svého rozpolceného života. Emily a Miranda dotváří tu zajímavou, místy skoro tajemnou atmosféru hledání a útěků také naprosto dokonalými výkony. Natasha vyjadřuje své pocity už jen pouhým pohledem na svého otce a Stella tu smutnou Gideonovu tvář zase rozjasní svým úsměvem a přirozeným přístupem. Je to jeden z těch filmů, které bych chtěla ještě jednou vidět, protože v sobě mají onen zvláštní esprit, který jiným filmům chybí. Velmi příjemný zážitek. (28.10.2014)

Čakal som síce niečo inšie (a aj lepšie), ale aj tento príbeh o zármutku, s ktorým sa vysporadúva každý po svojom mal čosi do seba. Ono sa hovorí, že spoločný smútok a trápenie ľudí zbližuje, ale niekedy je to práve naopak a medzi blízkymi ľuďmi vzniká čoraz väčšia priepasť. Gideon a Stella akosi v sebe našli vzájomnú oporu, aj keď každý prežíval svoj zármutok po svojom. Zaujímavú rolu v tom celom zohrala aj Natasha, ktorá tou svojou čarokrásnou pesničkou vytvorila poriadnu symboliku celého príbehu. No aj tak ma to až tak veľmi nenadchlo, a malo to aj pár úplne zbytočných súčastí, ako napr. ten rozprávač mi tam prišiel úplne zbytočný a jeho rola v tomto celom nebola vôbec žiadúca. Ale inak fajn, lepší priemer. (11.04.2014)

Co říci o filmu, od kterého moc nečekáte, a který vás zázračně překvapí? Bill Nighy je moje srdcová záležitost a ačkoliv tu měl polohu, na kterou u něho nejsem zvyklá, nebo možná právě proto, byla jsem doslova očarovaná. To byl zcela určitě herecký koncert a s Emily, která hrála jeho dceru se krásně doplňovali. Začátek filmu byl sice trošku pomalejší, ale když bylo zřejmé, o co ve filmu jde, tak jsem si ho už jenom užívala ;-) (10.12.2014)

Tohle britské televizní drama působí trošku podivně. Někdy člověk neví, co je záměrem a co naopak slabinou televizní produkce. Bill Nighy táhne film pomalým, přirozeným tempem s neméně dobrým spoluhráčem, jakým je bezesporu Miranda Richardson. Poliakoff nám předkládá poněkud "jinak" natočený film a vybočuje od klasického vyprávění, aby nám ukázal, jak se postarší a vysoce postavený PR guru Gideon Warner (Nighy) vzdaluje od své práce, kde je na něm závislých spousta lidí, aby se seznámil s podivnou existencí Stellou, která při nehodě ztratila syna a především obnovil vztah se svojí dcerou Natashou (Bluntová). Jsem moc rád, že si film vysloužil dva Glóby a kritici dali jednou přednost přirozenému herectví před vykonstruovanými postavami. Právě za to jedna hvězdička nahoru. (16.04.2009)

Televizní projekt s nemalýma ambicema. Poliakoff zasadil Gideon's Daughter do reálnýho kontextu; enormní sílu napřel jak do rodičovskýho, tak do mileneckýho vztahu a jejich problematičnost postavil na složitě vykreslenym, oboustrannym (?) pocitu viny; dotkl se vražedný pragmatičnosti PR světa (nejlíp viz smrt Diany); a to všechno navíc prošpikoval pěkně absurdnim humorem (už jen ta skutečnost, že si k nejhoršímu posluchači planety choděj pro rady ti nejvlivnější, koneckonců zlehka pobaví). Solidní guláš, navrch dost zmatenej styl vyprávění ... a přece z toho mám pozitivní dojem. Byl bych sice radši, kdyby šlo o příběh Elektřina komplexu, k němuž zdánlivě mířila Natashina (perfektní) písnička, ale co už. --- Hardyho vyjádření loajality ke Gideonovi špica, příjemně překvapilo Manfordovo angažmá, Emily byla okouzlující jako vždy (a taky jsem si vlastně Gideon's Daughter pustil hlavně kvůli ní, u příležitosti jejích narozenin a zdárnýho porodu dcerky, hehe), nicméně nejlepší hereckej výkon dle mě podala Miranda Richardson. Pozoruhodný, že zrovna ona jako jediná z tý trojice protagonistů Golden Globe nedostala. (25.02.2014)