Austrálie

Tých 5-kových hodnotení tu príliš veľa nije, tak ja si tu jedno pincnem. A prečo aj nie. Austrália je premna takým novodobým Odviate vetrom. Monštrózny dobrodružný film rozprávajúci príbeh v ktorom sa to len tak híri hrdinstvom, oddanosťou, láskou, dobrodružstvom, nebezpečím, podlými plánmi...proste všetkým, čo v poriadnom epickom dobrodružstve má byť (dokonalé obsadenie). Luhrmanou vizuál a svojský humor (to čo mnohí nazívajú gýčom) to len všetko krásne stmenil dohromady a dal tomu svojský nezabudnuteľný šmrnc. A ten krpec, ani čierny, ani biely...ten taký krémový...ten na dlho učaroval svojou mágiou aj mne. (9/10) (21.05.2009)

Začíná to jako nevtipná ztřeštěná komedie (čest aspoň těm klokanům), pak je z toho rázem ucházející dobrodružná pohádka z honáckého prostředí s magií a příjemnou nadsázkou, aby se to následně překlopilo v remake Pearl Harboru. Akorát blbější a ještě smrtelně vážnější. V závěru je to politicky korektní apel o minimálně sedmnácti ukončovacích dějstvích. Jako třešinka na dortu je servírováno finále "výstup z bárky a výstřel z pušky", které svou nebetyčnou trapností nemá letos v kinech konkurenci. Člověk si u něj sice popláče, což byl jistě záměr tvůrců, ale nemám pocit, že to měly být zrovna slzy smíchu. To celé ve vizuálním hávu, které narozdíl od Moulin Rouge nebalancuje hravě na hraně kýče a geniálna, ale stává se zblití hodným digitálním kýčem na druhou. Postavy (nikoli však herci, ti zachraňují první poslední) jsou parodií sama sebe, protože třeba taková Sarah je co deset minut úplně jinak smýšlející, konající i se chovající charakter. Film o síle a potřebě vyprávění, který sám neumí ani za mák vyprávět, to nemohlo fungovat. A taky nefunguje. (19.12.2008)

70%. Velký příběh neudělá jen jeho velikost. Romantiku umí Baz stále krásně načančat, tentokrát ale její srdce tak hlasitě nepulzuje. Všechno je to až příliš vykalkulované, okázalé, strojené (i to definitivní vyrovnání se záporákem je spíš uměle nastrčeno), což by ani tak nevadilo v klasicky zkonstruovaném velkofilmu, u pocty klasickým hollywoodským melodramatům, která se nebere stoprocentně vážně a zároveň se pokouší minimálně o pět emocionálních vrcholů, to ale vadí... a Austrálie přinejmenším zadrhává. Obrazy jsou krásné, Nicole půvabná a Hugh Jackman tak sexy, že i já jsem chtěl zběhnout k homosexuálům. Z hlavy ale tenhle monument vyprchá nepříjemně rychle. Dokonce rychleji než naštvání z dementní digitální akce na útesu. Austrálie je kolos s mnoha dějovými vrstvami, s hustým předivem motivů a inspirací. Král postmoderny v něm má neomezené možnosti, protože lavírování mezi kýčem a vážným eposem, mezi stylizovanou pohádkou a poctou všem velkým filmovým vyprávěním, mezi dětským vyprávěním a historickou reflexí - a tak dál a dál - mu dovoluje v podstatě cokoliv. Ta okatá snaha vytesat velké dílo "bez hranic" ale Austrálii spíš škodí. Její dynamo by neutáhlo mnohem "menší" příběh. A čerpání z Čaroděje ze země Oz je možná řešeno elegantně, ale stejně tak i prvoplánově: Ta písnička by omámila v jakémkoliv filmu. (19.12.2008)

Teatrálne afektovaná cukríková obludnosť, ktorá sa každú polhodinu rozhoduje o čom vlastne je a spolieha na to, že ju pokope udrží vzťah ústrednej dvojice, v ktorom je suchšie než v celej austrálskej pustine. Dávno som v kine tak netrpel a nemôžem uveriť, že mi to spôsobil práve Baz Luhrmann, ktorého krásne, emotívne a dokonalo komplexné Moulin Rouge! milujem z celého srdca. Druhú hviezdičku dávam iba za poetiku linky s malým “karamelom” a s ním súvisiacu jedinú naozaj peknú scénu filmu (zastavenie dobytka nad priepasťou). Zaslúžené komerčné megafiasko. (10.01.2009)

Austrálie je smutný příklad filmu, který se povedl přesně podle přání tvůrce a rozhodně mu nejde upřít pevná vize, ale zároveň mě naprosto nebaví a nezajímá. Já bych ho měl rád rád, ale prostě to není tak úplně možné. Racionálně jde ocenit spousta nápadů, emoce se ale nedostavily. Snad až to jednou uvidím znovu... (12.12.2009)