Zelená míle

„Ako ten nápoj. Len sa to inak píše.“ Na začiatku stál nadpriemerný román Stephena Kinga, v USA najskôr vydávaný na pokračovanie (vlastne aj v ČR, až v r. 2011 došlo k vydaniu v jednom románe). Pojednával o zelenej míli, po ktorej musí raz prejsť každý z nás. Ale niektorí skôr a za podstatne brutálnejších podmienok, než iní z nás, ktorí umrú "len" v spánku (sladká smrť) alebo po desiatich rokoch trápenia sa v domove dôchodcov, kde im musia meniť plienky. O filmovú adaptáciu sa pokúsil Frank Darabont, tým pádom dvakrát vstupujúci do tej istej rieky (znova kingovka, znova retro, znova väzenské prostredie, znova veľký doják, dokonca je prítomný opäť raz motív neprávom odsúdeného väzňa, pričom v bloku sa dokonca zjaví skutočný vrah) a hoci mu to v čase premiéry filmu v kinách bolo trochu vyčítané (vraj prílišná stávka na istotu... čo je svojím spôsobom pravda... ale no a čo), tak v konečnom efekte ide o výborný film. Bodaj by viac filmárov na celom svete dvakrát vstupovalo do tej istej rieky. Monumentálny, 190-minútový, nervy i srdce trhajúci epos s megakvalitným kastingom (Tom Hanks bol vtedy absolútnou stávkou na istotu a Michael Clark Duncan fantastický, ale rozhodne poteší aj 15 skvelých hercov vo vedľajších úlohách: Pepper, Stanton, Cromwell, Morse, Hutchinson, Clarkson, Hunt, Sinise...). Snímka sa nikam neponáhľa a príjemne sa vlečie (v dobrom). Hoci má zopár subjektívnych záporov (jemne prehnaná dĺžka, finále je obrovským citovým vydieraním zúboženého diváka, v podstate až týraním), rozhodne Darabont dvakrát vstúpil do rovnakej rieky - a neutopil sa! Rozpočet 6O miliónov (vyzerá skôr na 150), celosvetová tržba nádherných 286. (01.11.2004)

:::::::::::::::::::::::: Ano. Byl to tento film, co mě poprvé rozbrečel před televizní obrazovkou, a já nevěděl, co s tím mám dělat. Bylo mi i trošku z toho trapně, je-likož mě viděli brečet rodiče a já rázem nevěděl, jak se mám před nimi zachovat, protože si o mě vždy mysleli, že jsem velký tvrďák. Z prvu si mysleli, že to myslím sarkasticky a že zesměšnuji tu krásnou a hlavně velmi smutnou, dojemnou scénu, když se "peče" John Coffey (čte se kofi, ale píše se jinak ,-D) na elektrickém křesle, ale bohužel tomu opravdu tak nebylo. Velký tvrďák "TheMaker", se před svými rodiči rozplakal jako miminko, a jak jsem psal už výše, najednou nevěděl co s tím ! :-00. Zvedl jsem zadek ze sedačky a dobelhal jsem se do svého pokoje. Tam jsem si lehl na svou postel a zavřel oči. Ješte jednou jsem si přemítl celý film, hlavně ty nejsilnější momenty. Pak jsem usnul. Druhý den jsem se probudil něco kolem 13. hodiny. Vstal jsem z postele a šel na WCéčko, spláchnul jsem (jako kažý den ,-D) a šel k zrcadlu. Pomalu, ale jistě jsem se podíval na svou unavenou tvář. Dlohu jsem se díval do svých očí, než jsem to celé pochopil. Ano. Ano. Ano. Tohle je ten film. Tohle je ten nejsilnější film na světě ! Prosím. Prosím. Chtěl bych alespoň na mallilinkatičkou chvíli projít se po Zelené míli ! :::::::::::::::::::::::::::: (08.05.2009)

Scénář: Frank Darabont .. Když už se Frank Darabont rozhodne místo psaní scénářů i něco natočit, stojí to za to!! I při prvním shlédnutí mi víc než tříhodinová stopáž uběhla velmi rychle a na konci jsem skutečně zíral. Výborná adaptace, skvělé obsazení a další filmový klenot! Nejen to je Green Mile.. (27.03.2005)

85% - Poslední věta filmu by se dala ironicky dát do souvislosti s více, než tříhodinovou délkou tohoto díla. Konec legrace… Zelená míle je velice působivá podívaná s ohromujícími hereckými výkony, pěknou atmosferickou hudbou Thomase Newmana, a režisér Darabont prostě umí dělat emotivně silné filmy. Na pět hvězdiček tento krásný film nedosáhl z jediného důvodu: Konec nezvládl vysoko nasazenou laťku. Měl překvapivě bagatelizující a jednoduchou pointu. Uznávám, že se může jednat o vadu Kingovy předlohy, kterou jsem nečetl, ale scénář je holt součást filmu. Po celý film mi totiž vrtaly hlavou zajímavé otázky spojené s dějem a hlavními postavami, a místo toho, aby mi jeho konec dal prostor nad nimi přemýšlet, pokusil se mi na ně odpovědět kýčem. (31.12.2006)

Nejsem si jistý, že je film skutečně tak předvídatelný, jak se často píše. Každý podvědomě očekává, že to dopadne tak jako ve filmu vždycky a divák je pak následně možná i zklamán, že děj probíhá, tak jak lze vlastně očekávat v životě. A to je na něm právě to nečekaného... :) Jinak pro mě je to nejdojemnější a emocionálně nejsilnější film, co jsem kdy viděl. Vím, že na to tlačí, stejně tomu vždy podlehnu. Jedná se o fantasy, takže je trochu divné, že tu ten žánr není uveden. Ale u Bible taky většinou nebývá žánr fantasy uveden. Johna jsem chápal jako dalšího božího syna. Pokud by tady ony "fantasy" prvky nebyly, Zelená míle by ztratila 90 % ze své síly, dojemnosti i působivosti, jelikož by se jednalo pouze o obyčejného nevinného muže odsouzeného na smrt. (21.07.2005)