Majestic

"Na tom nesejde, kdo jsou Oni. Oni vědí, kdo jsou. To stačí." A kdo začne bránit principy, toho Oni smetou. Já tedy plně věřím Výboru pro neamerickou činnost, že odhalil mezi scénáristy spoustu komunistů. Pravejch i falešnejch. Ti falešní jsou samozřejmě horší, protože ani nevědí, že jsou komunisti. Pak ale neměli do scénářů psát komunistický bláboly o tom, že dělníci mají i jiný práva než držet hubu a makat. To bych jim taky neodpustil. Jinak jsem samozřejmě podlehl atmosféře filmu, takže jsem Peterovi věřil, že není mrtvej Luke, komunista a jméno na neexistující černý listině. Fandil jsem mu a netušil, jestli zvítězí pravá filmová americká demokracie nebo realita mccarthismu. Nakonec to bylo na můj vkus zbytečně moc dlouhý, ale ta budovatelská obnova kina mě jako filmovýho fandu docela potěšila. (16.04.2022)

Dobrý, nadprůměrný. Napodruhé ale už ne tak strhující. V kině by ho stejně asi moc lidí nenavštívilo, proto se stal tím lepším, co nabízí vedopůjčovna. A Jim Carrey ? Opět dokazuje, že je dobrý herec a dramata mu v poslední době sedí víc, než jeho komedie. Po Muži na měsíci, Truman show a Eternal Sunshine další skvělá role. Jednou ta Oscarová nominace musí přijít. I když upřímně nevím, co pořád máte všichni s Frankem Caprou. Já jeho filmy nijak nežeru. (02.03.2003)

Přesně ten typ filmu, o kterém nemůžu říct, že je špatný (protože prostě není), ale mě zkrátka nijak zásadně neoslovuje. Na můj vkus moc učesané, naivní, nevzrušivé, předvídatelné a... dlouhé. Přespříliš hladivé vyprávění, které je tak neškodné, až to škodí. A to, že se jedná o (údajně výbornou) poctu filmům Franka Capry, je mi celkem ukradené... Filmařská promakanost na úkor skutečného zážitku a zábavy (proto také upřednostňuji nedokonalá béčka, která si na nic nehrají, ale zato nefalšovaně baví). 60% (02.01.2009)

Sentimentální, ale moc mazaně... Majestic se odehrává ve dvou "světech" a je veskrze o dvou věcech. Zobrazuje v nich boj proti netoleranci a ukazuje lásku k filmu (a ke klasickému způsobu, jak si ho vychutnat). Darabontův film je opět nesmírně propracovaný, ale naštěstí ne tak nápadně vypiplaný jako předchozí vězeňská dramata, neboť by zde narazil na hranici kýče. I tak je samozřejmě otázka, jestli se musí v každém díle s nádechem „cinefilie“ nacházet taková spousta de facto umělých odkazů na další kusy. Některé jsou funkční, jiné pro odškrtávající znalce, další variováním lehce banální (další "Homer" s umělými údy podle Nejlepších let našeho života...). Co se doby týče, tak mám pocit, že Darabont kritizuje jen její "výstřelky" a z principu se na ní kouká nostalgicky, což signalizují i některé skoro až technicolorové záběry. Je roztomile naivní, protože všichni záporáci jsou jako u Capry (výzor předurčuje tvůj charakter) a veškerý rozevlátý děj se vyvíjí podle přímky v sekundových intervalech. Není to nutně zápor, ten film je moc hezký a do jisté míry magicky působí po celou tu dlouhou dobu, jenom naprosto chápu, jestli někomu ze srdce vadí. P.S. - kdyby tohle (názorově) natočil Capra v roce 1951, tak by si vysloužil další nesmrtelnost, tentokrát od perzekuovaných levicových umělců té doby. Ale je dobře, že alespoň po půlstoletí nastala ta "správná" doba. (17.01.2011)

6 / 10 Jediné, čo mi tento film dal, bolo uistenie, že Jim Carey má na viac, ako na panáka pobehujúceho po pľace a robiaceho grimasy do kamery. Čo ma ale zaráža je réžia Franka Darabonta, ktorá je možno technicky brilantná, ale občas som mal pocit, ako keby to natáčal robot, a nie človek - jednotlivé obrazy sú až príliš dokonalé a tempo je až príliš pomalé, čo až príliš odhaľuje príliš sentimentálny scenár. Proste a jednoducho, celý film je až príliš dokonalý - až tak, že to lezie na nervy. (15.11.2005)