Uprchlík

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)

Nejlepší výtvor režiséra Andrewa Davise. Napínavý dobrodružný snímek, skvěle napsaný scénář proti sobě postavil dva schopné herce, přičemž Tommy Lee Jones získal za svůj parádní výkon Oscara(ztvárnil agenta FBI). Harrison Ford v roli chirurga obviněného z vraždy manželky nezůstal příliš pozadu, obě dvě postavy disponují nejrůznějšími znalostmi a zdravým selským rozumem, a proto je jejich souboj na dálku patřičně atraktivní. Davis efektivně míchá koktejl scén s atmosférou, kterou by ani motorová pila nerozkrojila, s okamžiky odlehčenými, čímž si udrží diváka po celou dobu téměř 130-ti minutové stopáže. Určitě jeden z nejlepších snímků roku 1993. 369 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (02.02.2007)

Dobrý film. A k mému překvapení film nestál pouze na výkonu Forda, ale také se ukázal Jones (ne jak v Tahle země není pro starý). Příběh je docela napínavý a ten konec také není špatně vyřešen (samozřejmě každému bylo jasné, že prokáže svoji nevinu, ale ten způsob jak to dokázal je zajímavý). 4* je myslím přiměřené hodnocení. (16.12.2007)

Z Boží vůle rutinér Andrew Davis byl svého času záhadně nadopován nespoutanou a divokou inspirací a rozhodl se, že tentokráte si rozhodně nebude brát servítky, roztočí kuloáry kolem hnízda jejich vlastní krátkozrakosti a konečně dokáže světu, jak lze (s Harrisonem Fordem na koni) z vlažného říčního patoku ukochtit nastávajícího otce zhovadilých epigonů a jeden z nejzásadnějších a nejikoničtějších filmů let devadesátých. Od protřelého a dynamického úvodu vrhl nicnetušícího diváka přímo do víru adrenalinového dění, šponoval napětí, jak jen to bylo možné a ládoval a ládoval a nepolevil, dokud se před příjemcovými zraky nerozeběhly závěrečné titulky a nezbývalo mu, než si upřímně a stále zkoprněle přiznat: "Jsem dojat!". Geniální a učebnicový filmový zlom, který přišel jako blesk z čistého nebe. A něco takového nemohla přehlížet ani slovutná Akademie. (08.08.2007)

Tohle je jeden z imho nejlepších filmů vůbec. Harrison Ford hraje Richarda Kimblea, muže nařknutého z vraždy své ženy. On samozřejmě uprchne, odtud Uprchlík a začne unikat posedlému americkému šerifovi Samovi Gerardovi, kterého hrál brilantní Tommy Lee Jones. Film vás udrží u obrazovky po celou dobu svého trvání. Kdo neviděl, měl by se okamžitě postarat o nápravu. (20.09.2005)