Darjeeling s ručením omezeným

Spiritualistická road movie napříč indickou zemí-nezemí zbarvená všemi možnými barvami a s nádechem kari příchutě. Cesta povznášející doslova tělo, ducha i smysly avšak ne zcela ty moje. Kdy je ten nejlepší čas na stmelování rodiny? Po zjištění, že partnerka čeká dítě, po rozchodu s přítelkyní či snad po nepovedeném pokusu o sebevraždu? Téma rodiny tvoří základní stavební jednotku Andersonových filmů. Darjeeling limited je příjemnou podívanou i přes to, že jí podráží nohy pár etudních vsuvek a jeden nuceně působící flashback. Ale několika málo momenty si mě Anderson dokázal získat na svou stranu spolu s vynikajícím Jackovým playlistem, který je na cestách k nezaplacení. Možná, že je Darjeeling v kontextu s ostatními Andersonovými snímky kontraproduktivním přírůstkem do jinak velmi příjemného universa plného podivínů. Avšak pomrkávání na diváka drobnými camei a vynikající ústřední trio mi brání jej odsoudit za jeho přílišnou nedokonalost. (21.03.2009)

Wese Andersona mám celkem rád, nepatřím sice mezi jeho zaryté fanoušky, ale jeho tvorba mi nevadí. Andersonovy filmy jsou pro mě něco jako hamburger od McDonalda. Zasytí mě, zachutná mi, vím co od něj čekat a jeho pozření netrvá příliš dlouho na to, aby mě z něj začaly bolet žvýkací svaly, navíc se z něj nepřejím a klidně si jich můžu dát hned několik. S Darjeelingem je to to samé, spirituální train movie o sebenacházení s humorem, který sem odněkud jakoby zabloudil stejně, jako zabloudil samotný vlak (jediná scéna, která bude připadat vtipná i "obyčejným" divákům), který nenudí a uběhne strašně rychle. Já osobně bych bral vícero podobně pohodových filmů. (29.03.2009)

Jak jsem nemohl příjit na chuť ŽIVOTU POD VODOU, tak DARJEELING mě dostal. Chytré, krásně obsazené, výtečně napsané. Humor, kterému nemusí příjit na chuť, vlastně je to trochu humor/nehumor. Anderson si mě získal hlavně "pestrobarevnou" a originální režií, např. úvodní běh na vlak, moment kdy se domovy některých postav změní na kupé jedoucího vlaku nebo skok do minulosti v autoservisu Luftwafe. ŽIVOT POD VODOU si těď pustím ještě jednou, snad mi teď dá víc, než na poprvé. (02.04.2009)

"It´s the same old story" zazní v jedné z posledních scén DARJEELING LIMITED, meta-textu k předchozí Andersonově tvorbě. V jeho melancholických dílech se specifickým stylem (postavy čelící - předčasné? - dospělosti jakožto žanrové archetypy a ikony zasazeny do skutečného popkulturního světa, tématizace různých médií a závěrečný obraz ve slow-motionu s narušením klasického narativu, to vše okořeněno weird dialogy) jsme byli navyklí očekávat určitý "soubor znaků", který je zde okázale bořen._____ Nesetkáváme se zde s problematickou přitomností super-ega, ale rovnou jeho absencí (otec byl sražen taxíkem); Owen Wilson zde nehraje jakože světem-protřelého hezounka, protože většinu stopáže má na hlavě obvazy; postavy (vyjma jedné, a to ještě díky kontroverznímu předfilmu HOTEL CHEVALIER) zde nejsou divákovi před anebo při úvodních titulcích představeny; závěrečného slow-motionu se nedočkáme, protože po něm následuje dohra a i médium zde jaksi není tématizováno (divadlo - RUSHMORE, kniha - ROAYAL TANENBAUMS, film - LIFE AQUATIC). Jako kdyby ústřední motiv cesty hrdinů za osvícením byl godardovskou dekupáží provedenou Wesem Andesonem sám na sobě, aby - poté, co v předtitulkové sekvenci nechá hrdiny předběhnout Billa Murraye a tak i svou předchozí tvorbu nechat "za sebou" - se v závěru vrátil zpět na začátek a stal se tak po komerčnějšim LIFE AQUATIC skutečným Indie režisérem._____ Jediný problém bych tak viděl v tom, že tentokráte to uteče až moc rychle (chci víc!) a hlavně, že se nepovedlo filmu zprostředkovat i neseznámenému divákovi jasnou představu o tom, že teď se na něco odkazuje a můžu si to užit, aniž bych znal detailně odkazované (přece jenom o oceánologovi někdo u nás aspoň slyšel, ale obávám se, že o "apuovské trilogii" těch lidí bude ještě míň). (29.01.2008)

Demontáž a montáž dysfuknční rodinky na cestě odnikud nikam, na níž Anderson během indického putování s mystickým a komediálním podhoubím zakopává o bludný scénáristický kořen a Darjeeling se stává vnitřně Limited ...a bere se příliš seriózně, jakoby postavy nebyly schopny vykročit ze svého skleníku. Pro mě coby cizince v Andersonově říši po nudném Rushmore ovšem překvapivě silné v detailech, PPC (přirozeně, příjemně, civilní) v hereckých výkonech, odvážné v obrazotvornosti a delikátní v konceptu zavazadla, které s sebou obrazně i skutečně táhneme životem. Málokdy mě na film zláká recenze, notabene česká, ale v tomto případě to chápu jako palubenku do Života pod vodou a otevřené dveře k Takové zvláštní rodice. Wesi Andersone, ještě se uvidíme. 65% (06.02.2008)