Setkání v Praze

Nepatřím zrovna k militantním zastáncům české kultury a nebudu protestovat na Václaváku, pokud se nějaký zahraniční štáb rozhodne prezentovat naši zemi v takovém světle, aby to sedělo k vyznění celého filmu. U Setkání v Praze jsem ale měla pocit, že sleduju hodinu a půl v národě debilů, který dodržuje nejrůznější rituály zachované z dob raného středověku a ve kterém nikdo od obsluhy v baru po personál hotelu neumí ani slovo anglicky. Ale budiž. Co je v tomhle případě totiž ještě mnohem horší pro případnou českou pověst za hranicemi, je totiž obyčejný fakt, že české obsazení tomu dánskému ani náhodou nestíhá. Jana Plodková je i přes jistou nevyhraněnosti své postavy příjemně civilní, ale Bořivoj Navrátil vedle fantastického Madse Mikkelsena, který - přiznejme si to - táhne celý film sám, působí asi stejně přirozeně jako víra, že do krematoria se v téhle zemi leze zásadně oknem. (Ve scéně, kdy Madsově postavě sděloval, čím se živil jeho otec, mě i přes vážnou hudbu a nesmírně dramatické ladění nechtěně rozesmál.) Škoda. Praha v tomto flmu totiž rozhodně není vizuálně ztvárněna nezajímavým dojmem a hlavní příběhová linie, pomineme-li ty karikaturní odbočky k českým postavám, mohla vydat na nesmírně poutavý film. Ostatně i to zvláštní balancování na hraně dvou filmových kultur, seversky drsného dramatu a vřelejšího středoevropského stylu, by za jiných podmínek mohlo vybízet k nesmírně intenzivnímu zážitku. (14.07.2012)

Hořko-krutý film s nádechem "lehce zatuchlé" evropské metropole. Pana Navrátila bych za trest nepustila víckrát před kameru, protože jeho vyznání lásky před synem svého (mrtvého) milence, které zřejmě mělo za úkol dojmout, mě k slzám rozesmálo. Tak to asi režisér nezamýšlel. Jinak mě příběh velmi oslovil, vtipné vsuvky jsem kvitovala, ale především se vezla na melancholické notě jednoho vyvanutého vztahu. Dva lidé spolu, ale každý sám a jejich neschopnost odpuštění, pochopení, ukázání citu v pravou chvíli. Procházka Prahou, při níž byly krutě zodpovídány nepříjemné otázky, ta mě bude ještě dlouho strašit v hlavě. (23.04.2008)

Hořké romantické drama z mrazivého Dánska, které je situované do naší metropole, má své klady i zápory, a v celku jde o tuctovou vztahovou záležitost zabývající se partnerskou krizí mezi dvěma lidmi. Během filmu se nedalo nepostřehnout několik ošklivých narážek na Prahu - viz okno místo dveří, guláš v úterý, pivo místo kávy atd. Naši tuzemští herci zrovna nereprezentovali naší vlast v tom nejlepším světle, a ještě že Plodková nemluvila až zas tolik anglicky. Zkrátka průměrný film, ve kterém je pár dobrých peripetií a záběrů na Prahu, ale z hlavy vyšumí pár hodin po zhlédnutí. (14.07.2011)

Tento film by se mi za určitých okolností snad i líbil, ovšem ty české reálie, hnus... A přitom je Prag naprosto nepotřebuje, neboť o Praze a češích film není ani trochu. Jenže o to víc působí jejich umístění jako pěst (ač jen na české) oko. Že člověk dostane pivo místo objednané kávy - s tím se snad občas lze setkat. Číšník odbývající zákazníky slovy: "V úterý guláš nemáme," a není to v třetiřadé knajpě, v níž by se to dalo pochopit, už začíná znít jako pomsta nebohého turisty či ještě spíše čecháčka, který doma neuměl být šťastný a za svůj původ se stydí. Obdobně působí i záměna adaptéru a žehličky hotelovým personálem, poněvadž neumí anglicky. Sám jsem se ve Francii dobral obdobných výsledků, ale točit film o Francii, nejspíš bych to součástí národní povahy neučinil. Vyloženě absurdní pak je líčení Čechů jako národa, který si potrpí na tradici jako oblékání mrtvých blízkých, hodinová postávání nad mrtvolou otce apod. Naprostým šílenstvím je též hlouček pozorující na sídlišti bez skrupulí hádající se ústřední dvojici. Všichni přeci víme, jak by to dopadlo - odvrátili bychom zrak, rychle prošli kolem... ale nikdy bychom se nezastavili a nečuměli tam jak na divadle. (19.10.2009)

Mám ráda filmy, kde můžu nadskakovat nadšením, že "Tohle znám!" (nebo se naopak rozčilovat, jestli nás tvůrčí turisti takhle vážně vidí) a odchytávat nepřesně přeložené útržky milované mateřštiny. Tomuhle přidává zábavná vložka "Taxikář projíždí pofidérním sídlištěm (aby ty dva vzadu bacil po hlavách a okradl???)" těsně předcházející ještě lepšímu "Banda cikánů čeká, co ještě z těch řvoucích cizinců vypadne" (Oslíčku otřes se!- jakpak tohle natáčeli? Byl to oficiální komparz, nebo prostě vytáhli kameru z doprovodného auta a davové rakce jsou stoprocentně autentické?) (01.01.2016)