Poslední recenze (2 761)
Jak zachránit draka (2024)
Naši distributoři se jistě snažili českým názvem nalákat do kina diváky, kteří znají úspěšnou trilogii Jak vycvičit draka. Španělsko-čínský koprodukční film dle předlohy anglicko-australské spisovatelky - silný to internacionální náboj - Jak zachránit draka má s výše zmíněnou trilogii společný ústřední námět: (znovu)budování vztahu mezi lidmi a mocnými draky. JZD (vtipná to zkratka) má vcelku líbivý příběh, zatímco z hlediska animace jde spíše o průměrnější kousek. Jako nenáročná jednohubka s několika humornými (vivat Hryzka) a akčními scénami je JZD dostačujícím kouskem, avšak pár dní po projekci si divák na film nejspíš už nevzpomene.
Grand Prix (2022)
Z výše zmíněných žánrových škatulek u Grand Prix prochází jen road movie, jelikož na dramatické, ale i komediální rovině film nefunguje tak, jak tvůrci možná původně zamýšleli. Téměř všechny postavy jsou neuvěřitelně nesympatické a na pěst, snad jen Tatiana "Smažka" Dyková se postarala o lehké humorné pousmání. Grand Prix určitě vypadal na papíře lépe než na plátně (či obrazovce) a vzhledem k obsazení je škoda toho promarněného potenciálu.
Kaskadér (2024)
Kaskadér má trochu pomalý a uplkaný začátek, nicméně od Coltova návratu na plac film naskočí na svižnou vlnu akce, kterou pomalu neubrzdí ani závěrečné titulky. Leitchův film v sobě sympaticky mísí akční komedii s romantikou a kriminálkou, přičemž všechny žánrové roviny mezi sebou dobře fungují. Emily Blunt mám rád odjakživa a Ryanu Goslingovi rozhodně více sedí ztrápené strniště než kenovská tvářička. Rovněž se mi líbilo, jak film vzdává poctu kaskadérskému řemeslu a všem "bezejmenným", kteří riskují životy, aby mohly "věhlasné" hvězdy zářit. Na závěr nesmím opomenout zmínit výtečnou parodii na žánr vesmírné opery a okaté pokukování, či spíše pobrukování po "dunivé sáze".
Poslední deníček (53)
32. týden 2017 - Final Theme z Velké ryby (Danny Elfman)
Velkou rybu považuji vedle Střihorukého Edwarda a Ospalé díry za Burtonův nejlepší filmařský kousek, který se mi hluboce zapsal do paměti. Velký podíl má na celkovém dojmu rovněž i hudební stránka, pod kterou se klasicky podepsal Burtonův dvorní skladatel Danny Elfman. Nejpůsobivější scénou ve Velké rybě je závěrečná sekvence, k čemuž přispěla i skladba, která onu sekvenci doprovází. Člověka to pak donutí o to více popřemýšlet o životě, který se sám o sobě skládá z mnoha drobných příběhů a náhodných setkání s lidmi - a aby měl člověk na konci o čem vyprávět, tak je třeba ten život řádně prožít a ne jen přežít.
Zároveň jde o poslední příspěvek do deníčku, který uzavírá roční tématický cyklus "Song/skladba týdne".