Ohňostroj marnosti

Scénář: Michael Cristofer .. Nečekejte, že se u filmu budete smát až za břicho popadat. Je v tom mnohem víc a k smíchu to zrovna není. De Palma také nepředvádí nic extra a netahá z rukávu nějaké ty kamerové hrátky apod. a tak jsem chvílemi sice skřípal zuby i já, ale vydržel jsem do konce a něco jsem dostal. To něco je zajímavý pohled na "skoro hrdiny" naší doby, na moc politiky, medii a podobných tlaků, které tahají za nitky na jejichž koncích se pohupujeme my, obyčejní lidé. Buďte mravní! (27.08.2006)

Podle knížky by se zdálo, že Tom Wolfe a Brian De Palma jsou si souzeni - až na to, že De Palma je snad poprvé ve své kariéře nepochopitelně mírnější než obvykle a dokonce jaksi krotce dobrácký, takže se žahavá zlomyslnost předlohy rozpustila v pohodovém komedii (což je bohužel žánr, který tedy rozhodně není Mistrova parketa). (31.08.2006)

Taky bych panikařila, ale je pravda, že bych k tomu asi neměla ani příležitost. Nechovala bych se jako kus hovězího a nechtěla bych svého milence za volantem na dálnici omilovat. Tímpádem by dotyčný amant stihl včas odbočit a jakékoliv drama, spojené se čtvrtí hrůzy, by bylo eliminováno na úplné minimum. Jinak docela dobře odvedená práce. Příběh měl zajímavou myšlenku, byl opravdu dobře zahrán skvělými herci a měl spád. Je pravda, že mě některé situace pobavily, hlavně ten černošský kazatel, po kterém jsem měla vzápětí stochutí hodit chlebem. Soudce byl kupodivu supr chlap. Nestranný, rozumný a hlavně soudil spravedlivě. Film ve mně vyvolal takový odraz dnešního smutného světa plného lží, nespravedlnosti, měření dvojím metrem a zpolitizovaných kauz. (10.01.2017)

Film byl napěchován hvězdami, které v této době již stoupaly do popředí slávy.. A to mu nejvíc ublížilo. Snažil se ukázat provázanost všeho se vším a politická satira, načrtnutá nejspíš ožralým malířem, měla diváka nadchnout, pobavit a rozesmát. Místo toho divák dostal chaos okořeněný filosofováním nad lidskou mravností. Nesourodý nezáživný kus čehosi, co si bralo ze všeho trochu a od ničeho dostatek. Nakonec se ani nebylo čemu smát, jelikož takhle nějak to nejspíš v normálním životě chodí. Připomnělo mi to chudáka Fantozziho, který byl tak skutečný a hmatatelný, až to bylo nechtěně smutné. Byl to skutečně ohňostroj marnosti, co jsme v tomto filmu mohli vidět. Především marných pokusů pana De Palmy. 40% (09.01.2017)

film obsahuje snad všechny stylistické fetiše DePalmovy režije, několikaminutová nepřerušená úvodní scéna, rozdělený obraz, otáčení kamery kolem své osy při setkání dvou postav, používání transflokátorů apod. To vše je ale netradičně ve službách politické satiry, která pusobí vůči těmto prvkům naprosto antistaticky, takže ruší jejich výsledný efekt a film nenapravidelně tříští na formální a obsahovou rovinu, je to jak když sledujeme dva filmy za sebou a ne v jednom, a tím pádem se nám subjektivně zdá dvakrát tak delší, než ve skutečnosti je... (01.05.2011)