Režie:
Ben WheatleyScénář:
Amy JumpKamera:
Laurie RoseHudba:
Clint MansellHrají:
Tom Hiddleston, Jeremy Irons, Sienna Miller, Luke Evans, Elisabeth Moss, James Purefoy, Keeley Hawes, Peter Ferdinando, Sienna Guillory, Reece Shearsmith (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1975. Ve 25. patře luxusního věžáku se mezitím usidluje mladý doktor Robert Laing (Tom Hiddleston), zlákaný životním stylem londýnské smetánky. Izolovaná od okolí ve svém vlastním bezstarostném světě vytvořeném architektem Anthonym Royalem (Jeremy Irons) je tato společnost držena pohromadě pouze loajalitou. Ta se však začne postupně vytrácet a na povrch začnou vyplouvat třídní nespravedlnosti, ukryté v nejnižších patrech budovy a hluboko v každém jejím obyvateli. Svojí troškou k vyhrocení nebezpečné sociální situace přispějí jak samotný Robert Laing, tak také jeho nový přítel, dokumentarista bydlící ve 2. patře Richard Wilder (Luke Evans). (Pria)
(více)Videa (8)
Recenze (109)
Retro-futuristický mrakodrap jako neřízený, izolovaný mikrokosmos / organismus jasně představoval alegorii lidské společnosti, s třídní hierarchií svérázných figurek rozloženou podle pater. Interesantně načatá a nápaditě natočená "surrealita" se nepřekvapivě zvrhla do totální apokalyptické anarchie, která by mne zpětně snad i bavila, kdyby bolestně nepostrádala pointu dodávající smysl. ()
Ballardovu předlohu neznám, ale nejasně tuším, že poselstvím High-Rise má být něco na způsob kritiky mezilidských vztahů v buržoazní společnosti. Jasně, mohl bych si teď někde přečíst pár článků nebo komentářů, a pak tady dělat chytrýho a psát tu o nějakých obrazech a zrcadlech a parabolách a hyperbolách... Ale nemám to zapotřebí, a stejně mě tenhle film téměř neoslovil. Za celou dobu jeho trvání jsem se do něj pořádně nedostal a zůstal trčet někde na jeho povrchu, coby nezaujatý a nezúčastněný pozorovatel, jeho filmové řeči jsem příliš nerozuměl. Objektivně mu musím dát nějakou hvězdu aspoň za výpravu, za několik slušných herců (Evans, Hiddleston, Irons) a za hudbu (mj. jedna zajímavá coververze Abby). Ale podle mě je v bizarnosti fantaskního mikrosvěta daleko lepší třeba Gilliamův Brazil, a v absurditě třeba Kafkův Zámek (vím že knihy sem nepatří, ale nemůžu si pomoct - postava Lainga mi od prvních scén neustále evokovala zeměměřiče K.) (a vlastně Zámek byl co vím už dvakrát zfilmovaný). Ale hlavně a především - nepřekonatelným superfilmem číslo jedna o velikém domě s podivnými obyvateli, je pro mě už navždycky Wendersův Million Dollar Hotel. ()
V posledních snímcích se s Wheatleyem rozcházím a to rapidním způsobem. Tohle snad nemohl natočit tvůrce geniálního Kill List s perfektní optikou a depresivní atmosférou. High-Rise - nejhorší explicitní zobrazení násilí, co jsem kdy viděl. Že bude patřit Ben k tomu nejhoršímu ze Cinematiku jsem nečekal. [Cinematik, Piešťany 2016] ()
Zajisté mělo jít o vysoce sofistikované podobenství, jehož poselství jsem ovšem já osobně nějak nepobral ... Dekadentní, místy přímo nihilistické ladění bylo zajímavé a vynikající kamera a přehršel sexu a násilí mohou být dobré ingredience, pokud ale chybí soudržný příběh a celé vyprávění se rozpadá ve sled jinotajných halucinogenních videoklipů, člověka to pomalu ale jistě přestává bavit... Nicméně za vidění to stálo, to zase jo. ()
Když nad tím zpětně uvažuji, tvůrce diváka dostatečně varuje prologem, není možné se tedy vymlouvat, že takovou šílenost nečekal. Je to jako ty rozkošné obrázky rozleptaných vnitřností na cigaretách, které se vyjímají vedle názvu vaší oblíbené značky a neudělají nic s přesvědčením, že vám stejná krabička udělá dobře. Vlastně tenhle film je přesně taková krabička cigaret (alespoň jak si ji coby nekuřák představuji) a hodnotit jej mi dělá problém neboť mi zamotal hlavu (mozek se probudil z dřímot), ale nemyslím si, že by to byla dobrá věc (moje motající se hlava). Takže pokud jste na dekadentní avantgardu stiskněte play, pokud nikoliv raději hned zapomeňte, že jste o tomhle filmu slyšeli. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (12)
- V 80% záberoch je stále niekto, kto fajčí. (beso74)
- Aj keď to nie je nikde vo filme uvedené, dej sa odohráva v rokoch sedemdesiatych. Chýbajú tu moderné veci, ako mobilné telefóny, internet a podobne, a navyše, oblečenie či dopravné prostriedky sú typické práve pre túto dekádu dvadsiateho storočia. (beso74)
- Vo filme odznejú dve verzie piesne "SOS" od skupiny ABBA – prvá od skladateľa filmovej hudby Clinta Mansella a druhá od skupiny Portishead. Skladba od ABBA vyšla v roku 1975, v rovnakom čase ako knižná predloha filmu. (Eeve)
Reklama