JASON_X

Vyvražďovačky já sice tuze rád, ale tahle mi nesedla. Může za to nesympatická grupa degenerátů v čele s tlusťochem v kulichu a dvěma lesbami, přemíra digitálního vizuálna a hodně přitroublá závěrečná scéna. Zápletka s tarotovými kartami, horoskopy a dávnou maďarskou černomagickou kletbou je myslím v rámci žánru vcelku originální, ale žádný hluboký hermetismus a vhled do tarotu v ní samozřejmě nehledejte (anglické popisky tarotových karet mluví snad za všechno).

Kvůli zdejšímu vysokému hodnocení jsem přeci jenom doufal, že půjde o něco víc, než jen o dnes tolik populární woke agitku, pouze zasazenou do 19. století (kdy měl samozřejmě zdravý feminismus smysl). Ale bohužel dočkal jsem se jen zčásti. Takže na jedné straně retardovaný polopatický příběh o spravedlivém boji multietnických feministických pokrokářů s bílými šovinistickými zpátečníky (v lepším případě latentními homosexuály), boji za spravedlivější zítřky. Ale zároveň lze ocenit dobovou výpravu, hlavně kostýmy, nebo zajímavý pohled do světa tehdejších duelů.

Jennifer Lopez (to je ta latina s pojištěnou prdelí) hraje "geniální specialistku", takže vskutku fikce jak se patří. Ovšem rozjezd je překvapivě svižný, akční, záživný, vizuálně pohledný. Robotí vzpoura, střílečky, města budoucnosti, pak šup do galaxie v Andromedě na planetu XY-01 a hned se to tam pěkně digitálně mydlí... Kurňa ani ve Star Treku nebo Alienech nelítali lidi do cizích galaxií a tady je to brnkačka, tak na dvě tři hoďky, jako busem z Prahy do Brna... Jo, paráda, konečně zase nějaký kosmický rubací mozkovýplachový scífko tohohle typu, říkám si. Jenže pak se začne Jennifer nekonečně synchronizovat se svým bojovým robotem, plkají spolu o ptákovinách, půlku času divák čumí na její vyzoomovanej fejs... No a směrem k závěru už to víc a víc připomíná spíš absurdní komedii, než pořádnou sci-fi rubačku a závěr už je vyloženě trapnej, takže z potenciálně nejmíň tříhvězdovýho filmu je sotva dvouhvězdovej a po použití ho hned hážu do koše, protože repete už fakt nikdy nebude.

Z nedostatku nového horrorového materiálu jsem sáhl po téhle československé pohádkové klasice, kterou jsem já osobně viděl naposled coby náctiletý ještě za komoušů. Příjemně mě (vzhledem k roku vzniku) překvapila její naprostá apolitičnost, v ději ani náznak onoho protivného, tehdy všeprostupujícího socialistického normalizačního marastu, namísto sochy Lenina nebo nějakého jiného zasloužilého panáka se tu řeší socha Napoleona (že by točeno i pro vývoz na západ?), líbila se mi mladá Černocká, bavil mě pubertální Kraus v čele trojlístku grázlíků... A úplně živě jsem si vybavil, že jsem už jako kluk vůbec nechápal, proč by někdo z nějaké úžasné nadpřirozené pohádkové říše toužil po tom, aby mohl žít v té naší nudné šedivé realitě a chodit tady do naší otravné nenáviděné školy!

Parádně šílená comicsová rubačka, ve které je sice na můj vkus až příliš všelijaké nadsázky a grotesknosti, ale zároveň i ještě víc mých oblíbených čvachtavých zvuků, krvavých cákanců, morbidně vtipných gagů (vede fight se struhadlem!) a dokonce i absurdního humoru (dadaistické repliky vousatého Bennyho). Při studiové estrádě jsem rád zavzpomínal na Running Mana, zvrat v poslední čtvrtině mě příjemně (i když jen částečně) překvapil, a finále s mým oblíbeným džavánským trpajzlíkem Jajanem je pak lahůdková třešnička na dortu. Silné čtyři.

Příběh kupodivu (soudě dle zdejšího hodnocení) v rámci žánru nijak extra průserovej není a má jakž takž hlavu a patu. Ani filmařina to není úplně mizerná a "hrát" jsem ve filmech viděl už nesrovnatelně větší dřeva. Celkově sice podprůměrný, ale pořád dobře koukatelný poloamatérský béčko, který občas i pobaví, ať už chtěně nebo nechtěně. Triky jsou obecně dost ubohý (digitální myši, digitální oheň, krev), i když zase třeba stříhání stehů zašité huby vypadá hodně realisticky. Ale mutanti jsou naprosto otřesní a k smíchu, to byl už děsivější třeba i trpajzlík Mekota z Arabely. Nejvíc mě ovšem zamrzelo, že ta snědá buchta v bleděmodrým tílku nevyvalila aspoň na chvilku ty svoje impozantně se rýsující koziska bez podprdy. V dobrém rozmaru zaokrouhlím nahoru, víc mě to bavilo než nebavilo.

Hodně slušná odlehčená krimi se starým dobrým leitmotivem o zradě a pomstě, děj dobře odsejpá, párkrát jsem se od srdce zasmál (nejvíc když to Kobliha napral do sloupu), Brosnan je na svůj věk ve skvělý formě a na nic si nehraje, senhora Baccarin je proklatě cool a charmantní šťabajzna... Jen mám tak trochu morální problém s tím, že banda grázlů (těch starých, "dobrých"), je tu prezentovaná jako jedna velká bezva rodina fajn usměvavých přátelských lidiček. A "dojemná" linie, ve které se Brosnan tak "dojemně" stará o svého senilního šéfa, je silně toxická, nebýt jí dám možná čtvrtou. A mmch. v té pěkné reklamě na Toskánsko při závěrečných titulcích je městečko Pienza.

Že tohle bude fatální průser mi bylo jasný už při úvodní scéně v bufáči s J-Cem a Esther. Dialogy, kamera, střih, olezlý J-C s charismatem vypitýho strejdy co přespává v tramvajích, s "hereckým" projevem vesnickýho ochotníka - jen těchhle prvních pár minut mi určitě zlikvidovalo spoustu mozkovejch buněk. A dál to není lepší. Hned v další scéně zase J-C hrabe po mobilu během přestřelky. A ty permanentní moudrý, naléhavý, rádoby marlowovsky chlapácký monology... nemohl jsem se rozhodnout, jestli mám při nich chcípat smíchy, nebo trapností. A ta retardovaná zápletka... A ty zoufalý bitky a přestřelky... Některý umírání holt není vůbec dojemný, ale je spíš trapný a otravný, že už se na to chlape sakra nevybodneš, máš tohle zapotřebí? Darkness of Van Damme, adieu, rest in piss. P.S.: J-Cova pichna je ona pěkná terminátorka v červený kůži z Terminátora 3, já věděl, že je mi nějaká povědomá.

Proklatě záludné špionážní hrátky v ulicích Budapešti, plné zrady, krve, pěstí... Pokud u toho neusnete nudou (tak jako málem já), možná film dokoukáte aspoň kvůli Kurylenkovic Olze (tak jako já), na kterou se (aspoň tedy já) většinou docela rád dívám, má něco do sebe. Ten film ovšem ne. A třeba taková honička a přestřelka v SUVčkách v areálu fabriky je učebnicovou ukázkou scénáristické demence.

Báječně strávený, divácky naplněný nedělní podvečer, u tak fajnové sci-fi konverzačky. Film výpravný jako komoušská televizní inscenace, záživný jako přímý přenos z parlamentní rozpravy a napínavý jako animák pro batolata. Též casting se povedl, chemie mezi dvěma hlavními postavami funguje na jedničku a oba dva spolu tvoří vskutku věrohodný pár. A kozatá blondska v sukni z plastiku působí v brýlích ještě mnohem víc intelektuálněji. Marně vzpomínám, kdy jsem viděl nudnější, jalovější, po všech stránkách zbytečnější sračkofilm, takže nahoru tentokrát zaokrouhlovat rozhodně nehodlám.