Sněžní pavouci

Tibor Pokakács zřejmě fandí zimním sportům,má rád pavoučky a barevný pastelky, tak spojil tyhle svý koníčci a natočil tuhle hovadinu, jinak si to vysvětlit nedokážu. Lyžařský středisko atakováno barevnými pavouky, je tohle vůbec možný? Doufám, že Tiborka při příští návštěvě hor semele rolba, zavalí lavina nebo sežere Yetti.. (29.11.2012)

,,Žádné telefony, internet, satelitní televize, jenom prašan.“ Kombinace pavouků a sněhu mi zněla velmi lákavě a doufal jsem v trochu nekonvenční ,,pavoučí“ film. Celý příběh je takový klasický se všema klišé zvířecích céčkových filmů. Herci byli nevýrazní až nudní, nebyl mezi nimi nikdo, kdo by nějak táhnul zábavu. Nejtristnější byl asi olympijský tým složený z mladistvých, kteří vypadají jak povaleči, a skupina vojáků co si netroufne na tři pavouky. Nejlepší a nejzábavnější byly pavoučí útoky na lyžaře na sjezdovce, které byly dokonce i dobře natočené. Ale pavouků samotných bylo málo, celkem jen šest. Jinak má film spousty hluchých míst a ani závěrečné vyvrcholení nestojí za nic. (18.10.2013)

Tak tohle je přesně film tak na 1:30 v noci z pátku na sobotu, když se vrátíte notně společensky unaveni/y z pařby a ještě se vám nechce spát. Jen v tento okamžik to může mít neuvěřitelné koule a mě se poštěstit to přesně takto vidět, hnal bych hodnocení bez skrupulí nahoru. V každou jinou denní dobu a za jiných podmínek to hodně ztrácí. Ale jedno se tomu nechat musí, je to prdel, ať už si pod tímto slovním obratem představíte cokoliv. (20.02.2012)

Jeden z nejhorších filmů, jaký jsem kdy viděl. Jenže tenhle film je svým způsobem tak trapný, že jsem se u něj absolutně nenudil. Barevní skákající pavouci, stupidní chování postav, amatérské (céčkové) efekty a několik srandovních hlášek - tak přesně tohle si vždycky vybavím, když si na tohle veledílo vzpomenu. Nejraději bych dal čistou nulu, protože tohle je po hororové stránce fakt odpad, ale jako pavoučí komedii to vidím na 30% (31.08.2010)

Na hodnocení jsem toho ze "Sněžných pavouků" viděla málo, tak se omezím na prohlášení, že mě nikdy nepřestane přivádět k úžasu, jaké sračky jsou filmoví tvůrci schopní zplodit, podepsat svým jménem a předhodit veřejnosti. Osobně bych chcípla hanbou, kdyby někdo vykutal ze spodních vrstev šuplíku mé (pre)pubertální komiksy a postpubertální spisovatelské pokusy, ale jiní, s nedostatkem sebereflexe a přebytkem peněz i sebevědomí, si to své hovno plácnou na hubu, pomažou se jím až po paty a hrdě vyrazí do davu. Respekt! (29.03.2013)