Rozhovory s mým zahradníkem

Na první pohled nevyrovnaná dvojice. Profesor, umělec ošlehaný Pařížským vzduchem, hýčkaný slečnami s mnohými životními zkušenostmi, který je však tak trochu unaven životem. Na druhé straně prostý človíček od dráhy, bez vzdělání, ale se zdravým selským rozumem . Žijící celý čas ve vísce, kde se narodil, stereotypně, bez vzrušení a nevšedních zážitků, přesto má ze života radost. Hned od jejich prvního setkání cítíte jejich rezonanci. Dialogy, které se mezi nimi odvíjejí je navzájem obohacují . Postupně vzniká pevné chlapské přátelství mezi pány Barvičkou a Zahradou. Poetický, čistý, krásný Francouzský film, který má co říct. (18.06.2014)

Stárnoucí umělec, známý malíř, utíká z Paříže na venkov do starého rodinného sídla. V rozvodovém řízení a bez inspirace má pocit, jako by jeho život ztratil smysl a vášeň. Z úcty ke své mrtvé matce a díky nostalgii se rozhodne najmout zahradníka a obnovit zahradu kolem domu. Když se na inzerát přihlásí bývalý železničář v penzi, pozná v něm svého někdejšího spolužáka. Tím se rázem otevře zcela nová kapitola jeho života a celkový pohled na něj. Hořko sladké drama francouzského venkova, vyplněné jednoduchými, ale silnými dialogy, mi připomínalo temné a hluboké etudy Rudolfa Hrušínského podivně skloubené s legračně vážnou komedií Na samotě u lesa. Jako když si krásného letního dne lehnete do trávy, pozorujete líně se převalující mraky na blankytném nebi a čas začne ubíhat zcela jinou rychlostí, jako by ani neplynul. Tep se zpomalí a oči najednou vidí detaily, kterých si v dnešní době člověk nevšímá a jsou mu skryty. Tak nějak se tento snímek vkrade do vaší duše. Pomalu a plíživě, ale není to nepříjemné. Právě naopak. Vřele doporučuji romantikům. 90% (10.07.2016)

Přátelství, to je někdy víc než láska... pěje Petr Rezek v dnes již kultovní písni, kterážto nese vcelku příhodný titul "Přátelství"; avšak "uměleckému světu" dal hodnotnější důkaz o tom, že tomu tak skutečně může být teprve Jean Becker svou hřejivou studií upřímného kamarádství s vcelku vágním názvem "Rozhovory s mým zahradníkem", jenž je, což vás může zajímat... vřelým, příjemným filmem francouzské provenience (tam na to mají talent), vskutku, o tom žádná, škoda jen, že jsem odhadl, kam že to scénárista - samotný Becker - směřuje. To, jak bude celý film ukončen, vypointován, je dosti průhledné, a to už od úvodních minut. 75% (28.04.2014)

Veľmi príjemný francúzsky komorný film o jednom starom priateľstve. Samozrejme mi trochu nejde do hlavy, že bol film vo francúzskych kinách, keď ide skôr o materiál do televízie, čo ale nemyslím nijak hanlivo. Ďalej tiež nechápem, že ak hrá Auteuil v každom druhom domácom titule, ako ho tam niekto môže vnímať ešte ako postavu a nie ako jeho samotného, ale možno práve v tom tkvie jeho komerčný potenciál. Taktiež to hovorím s úctou k jeho hereckému majstrovstu, dokázanom aj v tomto filme. Lenže ten patrí ešte viac Jeanovi Pierreovi Darroussinovi, ktorého si oddnes budem určite viac všímať. Becker premyslel aj vizuál svojho filmu, prevažne teplé farby vás spoľahlivo prenesú do impresionistickej nálady. (22.01.2018)

Zdánlivě obyčejná konverzace o zdánlivě obyčejných věcech ... ze kterých si můžete poskládat zdánlivě obyčejný život. Je empatická - jak jinak, když ji zahřívá prosté a nezkažené venkovské slunce ... ale na druhou stranu je taky maličko nezáživná - jakoby se jí stýskalo po opojných světlech velkoměsta ... takže je třeba ji v závěru náležitě zdramatizovat, aby mírně znuděný divák čirou náhodou neusnul. Jenomže ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- pomalu, ale jistě začínám být trochu alergická na ty nenápadné, navenek poklidné snímky, kde zčista jasna - a se zřejmým úmyslem - vstupuje do děje TA nemoc, která je noční můrou každého ... nebo alespoň převážné většiny z nás. Vím, že je to čistě můj problém, ale nemůžu si pomoct - jeho důsledkem jsou jen 3 *. Výstižný komentář: Subjektiv (14.04.2014)