Cesta do lesa

Od stále trochu rozporuplné Cesty z města (kterou mám ale čím dál raději) je tohle velký skok vzhůru. Cesta do lesa má opět podivný (ne)příběh jako její předchůdkyně a tytéž bizarní postavy hrané úmyslně přehrávajícími (ne)herci, ovšem co se týče atmosféry a poetické nálady, je to mnohem méně agresivní a mnohem příjemnější konejšivý film, který přes všechny ty bizarnosti dokonale a uvěřitelně vypovídá o životě na vesnici a v přírodě, o běžných starostech běžných lidí, o jejich hodnotách... Vorel nemoralizuje, ale zároveň nám ukazuje, jak to všechno zná a vidí on a jak si představuje, že by to mělo fungovat, aby bylo na světě krásně. Z herců musím kromě  všech těch osvědčených es vyzdvihnout hlavně perfektní ústřední dvojici. (19.09.2021)

Protože strašně nenávidím jedničku, čekala jsem, že mě bude dvojka srát ještě víc. Ale nestalo se. Jako jasně, sralo mě to taky, ale Cesta do lesa byla pro mě mnohem víc koukatelnější, než Cesta z města, kterou po pár minutách musím vypnout. Ta jednička má v sobě prostě pro mě něco tak neodbytně iritujícího, že ji ani po letech nedávám. Tohle bylo celkem snesitelný, ani ten Vorel mi tady tak moc nevadil, narozdíl od těch Gymplů, Vejšek a podobně. Možná je to i tím, že v Cestě do lesa nejsou ty otravné dementní písničky (ještě ke všemu zpívané falešně). Ani ta Schlezinger mi tu nepřišla tak nesympatická a herecky neschopná jako v jedničce. Asi si tenhle film znovu pouštět nebudu, ale rozhodně jsem to čekala horší. (26.10.2019)

Má první (a možná poslední) předpremiéra v životě, po promítání diskuze s tvůrci (Tomáš Vorel st., Tomáš Hanák, Anna Linhartová a Marie Štípková), před kinem červený koberec, který nám i v tÝ hnusnÝ a poddolovanÝ KarvinÝ políbil sám Hanák, skvělá atmosféra plného kina, kterou město zažilo naposled při premiérách Vinnetouovek... jo, moc povedený večer a film pobavil, akorát jaksi na vyšší hodnocení než 3* opravdu nemá. (28.09.2012)

prostřední díl Vorlovi trilogie jsem viděl až jako poslední těsně poté co jsem viděl ten poslední a po víc jak dvaceti letech si zopakoval ten první a přesto, že je dvojka nejslabší, funguje slušně jako spojka mezi sklepácky přepálenou jedničkou a docela dost depresivní trojkou.Dvojka je někde mezi a na jedné straně opouští naivní svět jedničky a na té druhé pomalu přechází k vystřízlivění trojky. Navíc bylo celkem zajímavé vidět tyhle tři film v rychlém sledu a pozorovat nejen vývoj postav, ale vlastně i samotných herců...60% (20.06.2022)

Cesta z města se po dvanácti letech překlopila do Cesty do lesa a (ne)stálo to za to. Novodobá story Romea a Julie nepřináší nic nového, snad jen herecké příležitosti pro kamarádskou partičku. Rádoby výmluvné záběry na les postrádají osobitost, nekonzistence s prvním dílem je nejpalčivější při srovnání Hanákových etudek, které ve dvojce nemají žádnou pointu. Polívka a Holubová opakují po sté už mnohokrát viděné, Schmitzerova linka měla možná na víc, ale opět nedosáhla žádné pointy a tentokrát i ta Bára byla dost o ničem. Anna Linhartová měla svou hvězdnou chvilku, ale nestálo jí to ani za to pokračovat v Cestě domů... (01.07.2015)