Bouřlivá dvacátá léta

Tohle je vlastně takový hraný dokument o historii prohibice. Mám tyhle gangsterky zachycující tyto vpravdě bouřlivá léta docela rád i když zastávám názor, že nejlepší z toho co jsem zatím viděl je Scarface, ale tenhle film má taky něco do sebe. I zde sledujeme příběh týpka co to z malý ryby dotáhne až mezi prominentní gangstery. Dění ve filmu pak čas od času a někdy docela zábavně protne hlas vyprávěče který nám zprostředkovává jak, že to přesně bylo. Nemá to žádný závratný tempo, ale nenudí to. Nicméně 4* nedám kvůli hlavnímu představiteli. Cagney si mě nezískal v předchozím Veřejném nepříteli a nezískal si mě ani zde, takže nakonec 65% (31.05.2016)

Máte-li slabost pro období prohibice, mafiánské kruhy, přestřelky, dobrodružství a neodradí vás pomalá auta podivných tvarů, máte šanci zhlédnout film s velkým F, který i přesto, že se do něj zahryzl zub času, zůstává stále nadprůměrnou podívanou rekapitulující kriminální živly ve 20. letech. Vynikající herecké výkony ze strany Jamese Cagneyho a Humphreyho Bogarta. K páté hvězdičce chybí snad jen trochu svižnější tempo. (16.04.2014)

Kvalitní před-noirová gangsterka co zabírá nejen velkou část života pár postav, ale také zajímavý úsek amerických dějin - Volstead Act po první světové a zločinecký efekt prohibice až po příchod hospodářské krize a nástup FD. Roosevelta. Řada osudů v té době mohla být přesně tímhle stylem divoká. Klidně bych se obešel i bez milostných melodramat, ale chápu, muselo to být :) (19.02.2024)

Pokúšal som sa zistiť, čím sa tento film odlišuje od iných žánrovo príbuzných filmov. A domnievam sa, že iba rokom nakrútenia. Inak je to ako cez kopirák o vzostupe a páde, akurát tu je pozadím prohibícia a nie drogy. Filmu nie je veľa čo vyčítať. Ale ani chváliť. Prekvapil ma James Cagney, pretože ten sa podľa mňa do svojej úlohy vôbec nehodil. Premeniť ho s Bogartom, to by som už neváhal ani so štyrmi hviezdičkami. (09.09.2018)

Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). (29.04.2013)