Precious

Na Precious ma zaujali dve veci, ktoré by som od podobne ladeného filmu nečakal. Za prvé je to pohľad do afroamerickej komunity, ktorý dokáže byť poriadne krutý aj bez toho, aby sme sledovali dealerov drog, zo zbraní strieľajúce deti a chápavo kývali hlavou nad bezvýchodiskovosťou situácie. Precious si vystačí "iba" s krutým životom ako takým, bez akcie, sprevádzajúcej spomenuté charakteristické prvky "černošských" filmov. Za druhé cítiť vo filme niečo ako autorský vklad, ale neviem, či striedanie nálad nie je spôsobené iba románovou predlohou, ostatné Danielsove filmy som nevidel. Z toho vyplýva aj jediná výčitka, mierne zbrzdené tempo v druhej časti filmu. Príjemným bonusom je vidieť Mariah Carey prvý krát na kamere v "civile", ako priemerne vyzerajúcu štyridsiatničku. Bola mi tak sympatickejšia, ako v jej ľubvolnom videoklipe. Zato Kravitz musí byť čávo vždy. (27.12.2012)

Po pozretí tohto filmu som mal trochu zmiešané pocity. Bol to dobrý film, ale nie až tak dobrý, ako som čakal, a bohužiaľ, nič excelentné som na ňom nevidel. Okrem toho ma počas sledovania dosť rušili pasáže s predstavami hlavnej hrdinky. Čakal som predsa len trochu viac, jednoducho keď pozerám drámy tohto typu, chcem byť prekvapený, šokovaný, chytať sa za hlavu a pýtať sa samého seba, ako sa vôbec niečo také mohlo stať. Tu to proste nefungovalo, chýbali mi aj emócie, a tak sa mi film nedostal pod kožu takmer vôbec. V tejto tématike jednoznačne odporúčam radšej The Heart Is Deceitful About All Things. Drámu hodnotím na 60-65%, a to hlavne za pekný príbeh a vynikajúce herecké výkony. (22.12.2009)

Zvládnout tíhu filmu je jedna věc. Pochopit film, věc druhá. Myšlenka třetí, finální a rozlučková zní: Jak naskočit zpátky do rozjetého vlaku? Do běžnýho provozu, když jste viděli Precious? Lee Daniels natočil ohromný film, ve smyslu: nechám diváka patlat se v lidských sračkách a pak ho vykopnu na světlo. Není to vyloženě duševní bomba, to asi ne, já říkám, že ten film mě rozkopnul proto, že jsem nebyl připravený. Antihrdinka a její ošklivý káčátko byli jako děti, který se perou o místo na pískovišti. Krutý, ukřičený a uplakaný. A tyhle rozhozený duše byli zahrány tak, že mrazilo. Ženský, klobouk dolu..." (06.02.2010)

Precious je jeden z největších festivalových hitů loňského roku, kolem kterého se vytvořila hodně nafouklá bublina. Předlohu jsem nečetl, ale o filmu nemohu říct nic jiného než, že jde o prvoplánovitě jednoduché dílo, jenž se na svět kouká strašně černobílým pohledem. U narativního filmu samozřejmě nemusí být jednoduchost na škodu (není třeba nějakých rafinovaných vyprávěcích struktur, aby byl film výborný), ale ten jednoduchý příběh musí dodržovat určité pravidla kauzality, pracovat s logickými detaily a například i na malém prostoru vytvořit "hloubku fikce". Filmový příběh (seč jednoduchý) musí prostě žít, nejen sloužit určitým hereckým akcím - musí fungovat i jaksi mimo ně. A v Precious je právě ten problém, že ten snímek takto nefunguje. Například: Lee daniels rozlišuje ve svém snímku pouze dva druhy lidí - ty zlé a ty hodné. Obě skupiny lidí nemají ke svému jednání téměř žádné motivace, nereagují na prostředí, nemění se v průběhu jejich vystupování, neustále jsou pouze v té jedné póze - buď strašně kladné, nebo pouze záporné. Z toho pak vzniká naprosto bizardní vykreslení světa, kde neexistuje nic jiného než kontrastní opozice: peklo proti nebi, negramotnost proti vzdělání, světlo vs. tma, porod vs. smrt atd. - buď si vyber nebo zhyň. A také pozor na definici kýče, protože ta říká, že i něco velmid depresivního může být kýč - už jen z té podstaty, že zjednodušuje složité vztahy a dává je do takovýchto absurdních vyhrocených pozic. - - - Precious je do jisté míry takový ZLATÝ EMO FILM plný přecitlivělosti a melancholie. Vynucuje si emoce a tlačí diváka do toho, aby byl dojat civilním dramatem věčné outsiderky, na kterou jsou všichni neustále zlí a která z pohledu Lee Danielse vlastně za nic nemůže, ani za to mnohakilové bříško, protože jí její ošklivá, ale opravdu ošklivá matka nutí jíst strašně moc papání ;) Ach... (28.02.2010)

Verim, ze Precious se nestane filmem, který bude brán jako oblíbený, že si ho někdo bude pouštět desetkrát do roka. Stane se filmem, který je v okamžicích silný, ale jako celek působí moc Oscarově, jeho ambice jsou obrovské a s každou minutou více a více viditelné. Přitom na druhou stranu mi to zpracování a ty přechody do "kouzelného" světa Precious kde je modelka, herečka zpěvačka apod. přijdou úplně amatérské a laciné. __ Příběh je docela síla, ne až tak silný jak by z toho šlo vytlačit, ale ty skutečnosti které se staly jsou docela odporné. Ale kvůli tomu dávat Oscara? Ne. __ Ono dívat se dvě hodiny na černý, upocený buldozerky není zrovna moje vysnene, ale slecna Destova to vsechno zachranila :-))) (29.12.2009)