Souboj Titánů

Spíše než o remake původního Souboje titánů jde o těžce nezdařilý pokus o adaptaci počítačové rubačky Titan Quest. PS: O mnohém vypovídá již to, že o jediný (jediný!) světlý moment se postará až nejslabší článek originálu (ano, sovička). (13.04.2010)

Zběsile odsýpající povrchní akční nátřesk, který potěší poměrně velkým množstvím silně působivých momentů, zároveň ale TOTÁLNĚ ubíjí svojí nedotažeností a logickými lapsy (a nemluvím teď o nahodilém a ne příliš provázaném ději). Ten film je logický cedník, srovnatelný s tím, co mám v záhlaví na profilu :))) Přesto ale ani na moment nenudí, ve správných chvílích je správně výpravný, opulentní a bombastický, Bubo náramně potěšil, Worthington je řezník, Fiennes je děsivý a Ramin Djawadi se po zmrveném Iron Manovi vytáhl naprosto parádním soundtrackem. Takže sice lehce rozpačitých, ale přeci jen 7/10... Přesto do určité míry značné zklamání... Ale zase ne takové, jako před dvěma lety Max Payne... (19.04.2010)

Agresivní vnitrodruhové chování, newspeakem přeoznačené za generační výměnu, je charakteristické pro každý druh. Známe ovšem i mezidruhovou agresivitu: Titáni stvořili bohy a bohové proti nim povstali. Bohové stvořili člověka a člověk se jim vzepřel. Lidé stvořili cyborgy a cyborgové je smetli. Ať v roli Persea, Jakea z Avatara nebo Marcuse z T4, pokaždé je Worthington na hraně mezi mocnými a jejich vlastními syny, kteří chtějí ukončit jejich vládu. Pravda, z polovičatosti a šlendriánství titánského tažení napříč scenáristicky a polyteisticky roztříštěným světem mráz po těle hrůzou běží, nelze ovšem pominout zábavně vydařené RPG elementy: práce s předměty v inventáři, přezbrojování, výměna starého štítu za nový z padlého škorpiona, nízké vlastnosti postavy blokující nasazení legendárního meče ukovaného na Olympu, přemluv či obelsti převozníka, rozšiřování party o hraničáře a džina atp. (08.08.2010)

Ve třinácti bych rozbil prasátko, vybral všechny drobné a sesmolil z nich cifru na 3D projekci, ze které bych odcházel v sedmém nebi. O deset později jsem se odhodlal na studentskou akci za ‚osm pětek‘ a pláču nad výdělkem. Lepší herní adventuru na plátně nenajdete na míle daleko, blbé je, že se jedná o remake kultovní klasiky, která si rozhodně kabátek tohohle střihu nezasloužila. Leterrier si tyká s akcí, kterou slušně podtrhují Djawadiho agresivní basy, bohužel to vrší do naprosto nesmyslného a NEZAJÍMAVÉHO celku, který spoléhá na LOTR vizuál a zběsilé tempo, které věčným kladením logických otázek prostě NUDÍ! Nemít tam drsňáky Mikkelsena s Cunninghamem a krásku Arterton, nebylo by absolutně na co koukat. (27.04.2010)

Remake klasiky a mého oblíbeného filmu si přímo říká o přeshubu a před filmem jsem byl taky na něco takovýho pěkně nažhavenej. První půlhodina taky předpoklady víc než jen potvrzovala. Perseova cesta z truhly do rybárny, z rybárny na královskej dvůr, to vše v kulisách jakýsi války lidí proti bohům (kdo jí začal a proč se nedovíme, jen to, že trvá už dlouho a jednou z vedlejších škod je sám Perseus), vše okořeněno špatnými dialogy a zmateným dějem. Mytologický pozadí (a koneckonců ani to nemytologický) nemá takřka nic společnýho ani s bájema, ani s původním filmem, zmateně se přeskakuje ze scény do scény, bohové pouze tiše naslouchají rozmluvě Dia a Háda, žádné božské intriky (žádná Héra). Ale pak najednou... Ne, film jako takovej se prakticky nezměnil, pořád je to procházka od bodu A jako Andromeda do bodu M jako Medůsa přes postupné tábory P jako Pegasus, Š jako štíři, Dž jako džinové a Č jako čůzy, teda vlastně čarodějnice, s vrcholem K jako Kraken a následnou derivací Ió (v tajemném bodě G jako Gemma), vše v designu tupé koridorové mlátičky. Jenže jak začala cesta družiny, i přes výše řečené nějak zafungovala chemie a charisma těch několika přeživších (nevim, jak to dokázali na tak malym prostoru) a především se z toho všeho hnoje vyloupla myšlenka. Možná ne chtěná, ale motiv toho, jak se Perseus za každou cenu snaží zříct božích darů (i když to odnese i chudák Bubo) a celkový pojetí boje lidí, kteří nechtějí vládu bohů nad sebou, se mi nějak zalíbil. Vzhledem ke zbytkový tuposti filmu je to asi jen náhoda, ale díky ní si ode mě nakonec film jisté uznání našel (dokonce jsem se tu a tam docela zasmál, i tomu zvětšenýmu popředí Gemmy Arterton), což mě samotnýho překvapuje nejvíc. (13.04.2010)