Duna

Vesmírné koráby jako kráva, ale přivézt jim na tu planetu vděkem za koření trochu vody z Norska, to ne! Jako nečtenář předlohy jsem si více užil druhé shlédnutí, alespoň první poloviny polofilmu. Druhá, “pouštní” polovina se ve své zasněnosti do předstírané hloubky naopak více vlekla. Klíčová otázka: Nebýt žádné knížky a být pouze tohoto scénáře, byl by vůbec důvod ho zfilmovat, navíc v tak drahém provedení? Co nového kromě cool obřích červů by dnes přinesl do světa filmového sci-fi? Navíc, pokud je dnes za umění považována vizuální nádhera bez emocí a s frázemi bez návaznosti na filozofické otázky reálného lidského života, chci se vrátit do let 2001-2003, kdy mě velkolepé filmové výpravy do fantazijních světů dle knižních předloh dokázali rozbrečet a přiměli mě zamilovat si jejich postavy. Ryze IMAXovou čtvrtou hvězdu dávám za výborný casting, na který tento projekt čekal snad stejně jako na výtvarného vizionáře Villeneuva, za přehlídku kostýmů a mejkapu par excellence (Skarsgård!) a za dech beroucí audiovizuální kolosálnost, vyboostěnou “těžším” Zimmerem. Po jeho prvním poslechu v autě jsem nevěřil, že nebude taky posledním. Nebyl, a na track “Leaving Caladan” se těším na chystaném koncertním turné! (20.10.2021)

Duna, jedna z vůbec nejkultovnějších sci-fi všech dob, dle čtenářů knihy do filmu 1:1 nepřeveditelná. Knihu jsem nečetl, ačkoliv Lynchova Duna má u mě hodně vysoké postavení a už se těším, až si jí zas po pár letech zopakuji, jelikož ten hype z kina ve mně zůstal. Na film jsem se těšil 3 roky, pak mě zamrzelo, že ve výhledu premiér jsme byli v takřka posledním košíku a když k nám konečně Duna přišla, z pracovních důvodů jsem se do kina dostal až týden a půl po premiéře, nutno dodat, že do stále plného kina a navíc s nejpozitivnějším vědomím, že druhá část již byla potvrzena. I tak chci ale skutečně apelovat, i přes kvalitní ripy na netu, k návštěvě kina a na co největším plátně. Protože jestli něčím Duna je, tak naprostým audiovizuálním masakrem na všechny smysly a i pokud se náhodou ocitnete v táboře unuděných (což je celkem běžné), můžete se alespoň kochat. Strašně, i přes nejrůznější boty v době covidové, cením Warnery za tu odvahu odsouhlasit projekty s blockbusterovými rozpočty, leč v naprosto nemainstreamovaném podání, nikdo jiný to už nedělá a Warneři s Legendary věřili Villeneuveovi i po finančním neúspěchu s druhým Blade Runnerem. Kdyby to náhodou ještě někdo nevěděl, Duna je pomalý, přemýšlivý, tklivý i bombastický film, který končí v půlce knihy. Sedělo by tomu více seriálové podání? Na Nadaci na Applu se taky nadává, takže jen o stopáži to nebude. Moc už takovýhle projektů v budoucnu nejspíš neuvidíme, tak je třeba si jich vážit. Nashle za 2 roky v kině! (31.10.2021)

Nemít doma milovníka Duny, asi by šla kniha i film mimo mě. Každopádně jsem ráda, že jsem do tohoto světa pronikla. Je tedy pravda, že po traileru jsem řekla: "Dobře, hraje tam khala Drogo, tak já na to s tebou půjdu. 🤣" Ale nakonec jsem se před premiérou poctivě připravovala s knihou. Co Vám budu povídat.. Sci-fi mám ráda, ale jen v podobě filmů, očividně. Moje fantazie při vyprávění pana Franka Herberta byla úplně bezradná. Prostě nejsem technický typ a jeho svět byl pro mě těžko uchopitelný.. A pak mám dost blbou paměť na jména, takže někde kolem čtyřstý stránky jsem se začala konečně orientovat, kdo je kdo 🤣🤣🤣 A když se blížila premiéra, začala jsem si říkat, jak chtějí tohle natočit? Víc jak půlka knížky je prakticky jen o tom, kdo si co myslí 🤔 a vlastně se tam toho zas tolik neděje? O to víc musím uznat, jak je první část filmu opravdu propracovaná. Když upustím od nějakých malých detailů, že bílého chlapa ve filmu hraje černoška 🤣, že nějaké momenty, které bych tam čekala, tam nejsou.. Tak je film fakt poctivá kinematografie. Vizuální stránka naprosto dokonalá.. ale to už v dnešní době asi nikoho nepřekvapí.. Ale zase ti herci!!! Všechna čest, že se stále objevují nové tváře, kteří mi vyrazí dech.. Se snad dám ještě na zajíčky 🤣Timothée byl v roli Paula opravdu nepřekonatelný. A že dokáží natočit tak ukecanou knihu, prakticky s minimem dialogů,.. To nepochopím.. Takže.. Stala se ze mě fanynka Star wars, kvůli příteli, a teď i fanynka Duny 😊😊😊 teda až na ty červy 🤢🤣 (24.10.2021)

Denis sprintuje od události k události, aby se mu tam všechno vešlo a aby stihl "odvyprávět" to potřebné, a nějak se zapomněl věnovat těm slovy nepopsatelným věcem. Jednu hvězdu navíc ubírám za soundtrack, ze kterého jsem byla extrémně zklamaná. Už dlouho jsem si neříkala, že by snad bylo lepší, kdyby k filmu nehrálo nic, než taková série rušivých pazvuků. --- A víte co, ještě jsem nad tím trochu přemýšlela a rozhodla jsem se být o něco naštvanější. Někteří herci jsou opravdu špatní (hlavně Rebecca, z toho jsem vážně smutná) a jiní museli být na place tak dva dny, nic nemá svůj vývoj ani konec, o postavách nic nevíme a ani se nic nedozvíme, ale je čas je sledovat skoro real time, jak nečinně prosedí noc ve stanu. Nechápu.  A není to takový ten druh filmu, který by byl vyprázdněný naschvál. Nic se tam neodehraje navzdory tomu, jak moc se všichni snaží. I filmy, které mají naplánovaný větší příběh přes několik dílů, by měly mít svůj vlastní oblouk s koncem na konci. Takhle je to doslova pointless. --- A po nějaké době mám ještě potřebu dodat, že izolovaně od filmu soundtrack poslouchám a tam mi má co říct (hlavně Song of the Sisters, ke zbytku skladeb mám taky rozporuplný vztah), jen mi přijde extrémně nevhodný k nátuře této Duny (a zejména jistým konkrétním scénám). Některé pasáže mi přijdou hodně podobné tomu, co Hans napsal pro Dunkerk, jenže k Dunkerku ta hudba přilnula natolik, že by nešla bez zjizvení odstranit. Tady bych si přála jiného skladatele. (22.10.2021)

Hele, dejme tomu, že většinu současných filmů nemusíte nutně vidět v kině. Jejich vizuální stránka není dostatečně zajímavá, či obrazově sofistikovaná, chybí jim něco, co by vám přivedlo mrazení v zátylku, takové to příjemné mravenčení, nemotivuje vás to vidět na velkém plátně, případně to jsou rovnou tupé omalovánky pro týnejdžery (ups, slyšel taky někdo Marvel?). Takže vám bohatě stačí velká TV doma, případně monitor, pokud jste opravdu nenároční diváci. Ale Villeneuvova Duna, ach bože, to je úplně jiná liga, to je film, pro který se staví velké sály a velká plátna. Takováhle obrazová epika tady nebyla od …… no možná od Nolanova Interstellaru, a co se týče uchopení génia loci pouště, jejich čarokrásných dun a rozpáleného písku, něco podobného tady nebylo celých 60 let, kdy měl premiéru – jak Steven Spielberg prohlásil „zázrak filmu“ – Leanův ´Lawrence z Arábie“. A i všechno kolem v Duně je triumf filmového designu, netuctová architektura velkolepých rozměrů, design interiérů, který dokresluje fantastické obrazové kompozice. A do toho neuvěřitelně dobrej casting, nejvíc nadšený jsem byl z Chalameta, přesně takhle jsem si představoval Paule Atreidese. Další důvody, proč tohle je film pro kino – mocná dunivá Zimmerova hudba (kvalitní audio set neprostou nutností) a pak prostý fakt, že Villeneuve rád točí v šeru, v noci, takže velká část filmu je potemnělá a tady si Villeneuve hraje se světlem a stíny a zlověstným příšeřím. Doma na počítačí uvidíte leda velký hovno. Takže vám závěrem dám takové malé, příjemné přátelské popíchnutí – pokud na základě toho zmíněného hovna chcete hodnotit takovouhle obrazovou epiku, tak jste idioti (bez smajlíku). (21.10.2021)