Úplné zatmění

"Jediný, co je nesnesitelný, je, že nesnesitelný není nic.." Životopisný snímek o dvou prokletých básnících Arthuru Rimbaudovi a Paulu Verlaineovi a (zejména) o jejich bouřlivém vztahu v některých pasážích nesnesitelný téměř je. Asi nejvíce ve scéně, kdy se Verlaine dožaduje po Rimbaudovi, aby mu řekl že jej miluje a ten mu na důkaz toho bodne nůž do ruky. Ten kontrast mezi tím, jak otřesně se občas jeden k druhému chovali, a tím jak v jiných momentech jeden druhého potřebovali, je vystižen poměrně silně. Přesto úplně nevím, co si mám o obou dotčených básnících po zhlédnutí tohoto filmu vlastně myslet. Moc jsem jejich chování (ať už k sobě či ke svému okolí) nerozuměl. Asi to opravdu byli "prokletí básníci", tedy nejen svoji tvorbou ale i svým životem. Zaujalo mě letmé vykreslení Rimbaudova pozdějšího života, kdy se zdá, že se tak trošku snažil vykoupit ze svých "hříchů mládí". Co jsem docela postrádal, byla poezie obou básníků. V tomto směru mi přišlo, že se Hollandová až moc soustředila na ten vztah mezi dotčenými. Jinak pokud jde o herecké výkony tak musím říct, že DiCapria v takovéto poloze jsem snad ještě neviděl. (24.10.2023)

No tak musím říct, že by mě ani nenapadlo si tenhle film dobrovolně stáhnout, protože látka mi nepřijde až tak zajímavá na skoro dvou hodinový snímek. Dívali jsme se na to ve škole v rámci prokletých básníků, a že bych z toho byl kdovíjak unesen, to říct nemůžu. Jak jsem již napsal, látka není dostatečná pro 111 minut a proto se Úplné zatmění místo dost táhne. Zvlášť roztahaný je závěr, který se snad už ani víc natáhnout nedal. Filmu navíc chybí silnější scény a pokud předem něco o prokletých básnících víte, tak máte dokonce vyzrazen i finální zvrat. Té sodomie tam taky mohlo možná být méně. Já teda většinou překousnu pár těch teplých scén, ale tady je toho až až. Slabší tři hvězdy. (22.06.2012)

Neubližuj, ale keď to už urobíš, tak to urob elegantne. Neurážaj svoje obete tým, že ti to je potom ľúto. Bože ... tí dvaja sa ale naurážali navzájom a nevedeli čo so sebou. Zženštilý a teatrálny Paul a Arthur arogantný až na kosť. Na ten ich vzťah sa vskutku ťažko pozeralo. Zvláštne pocity ma opantali. Skvelé herecké výkony, slušná hudba a výprava, ale zaslúžilo si to viac poézie. (17.05.2017)

Tak toto mi vôbec nesadlo. Film isté kvality má, napr. po stránke spracovania, ale téma a postavy ma nezaujali a občas aj iritovali. Postava Capria, ktorý sa o dva roky neskôr stal svetoznámy vďaka nepotopiteľnému "T", ma doslova rozčuľovala a najradšej by som zobral remeň a vyfarbil mu zadok tak, že by si naň nevedel sadnúť aspoň 3 týždne. Obávam sa ale, že tomu nevychovanému a sebestrednému bisexuálovi by sa to možno aj zapáčilo. (31.05.2024)

Tak tenhle film bych si na svědomí nevzal. Slova přece vypadají jinak, než znějí obrazy. Co namítat proti tomu, že JANR skvěle rozběhl štafetu a držel kolík, dokud ho nemohl předat Jimu Morrisonovi... "Občas vídám na nebi nekonečné pláže poseté bílými, veselými národy. Velká zlatá loď třepetá v raním vánku nade mou svými pestrobarevnými praporky. Vytvořil jsem všechny slavnosti, všechny triumfy, všechna dramata. Snažil jsem se vynalézt nové květiny, nové planety, nové bytosti, nové jazyky. Věřil jsem, že získám nadpřirozené schopnosti. Ale což! Musím pohřbít svou představivost i své vzpomínky. Jak skvělá kariéra vznětlivého umělce a vypravěče!" (jeden z posledních paragrafů Sezóny v pekle, překlad RT)... Myslím, že před touto vizí ztrácí film veškerou vypovídací sílu a stává se pouze estetickou záležitostí..... "Film je ze všech umění nejtotalitnější. Všechna energie a pocity jsou nasáty do lebky, ztopoření mozku, lebka nafouklá krví. Caligula toužil po jediném krku pro všechny své poddané, aby jednou ranou mohl setnout celou říši. Tímto přetvářejícím činitelem je film. Tělo existuje kvůli očím, stává se suchou lodyhou k podpírání těchto dvou jemných nenasytných klenotů." (Tohle je ale už Jim Morrison, překlad RT.) Pozn (pozor reklama!): Asi před 20 lety jsme s (dnes již zesnulým) skladatelem Patrickem Morrisem z Londýna zvažovali, jaká Rimbaudova básnička by byla nejlepší pro zhudebnění na jeho nové CD: Snadno jsme se shodli na "Au cabaret-vert"). V Zelené hospodě v Rimabudově rodišti Charleville-Mézières se nyní pořádají hudební festivaly; letos v srpnu tam budou třeba KoЯn (na ty já ale nemusím). (15.03.2017)