Goldbeater

U snímků, jako je Jeden život, se často těžko od hodnocení odděluje důležitost vyprávěného tématu od umění ho správně vyprávět. Tady s tím ale nemám příliš problém. Snímek necílí na první dobrou, představuje věci komplexně, a když udeří na emocionální noty vší silou, je to zasloužené. Navíc když je postava Anthonyho Hopkinse konfrontována s mučivou pravdou o osudu lidí, které se mu nepodařilo zachránit, nepouští se do srdceryvného sebelítostného monologu, nesnaží se lacině zapůsobit na diváka, místo toho se projde k oknu a zadívá se do krajiny. Nuance hrají roli. Hopkins opět stvrzuje renomé jednoho z nejlepších herců současnosti, je navíc výborný a úchvatný, i když má k dispozici jen polovinu filmu. A Johnny Flynn mu zdatně sekunduje. Jen ti čeští herci v tom svými výkony chvílemi tak trochu dost trčí jako bolavý palec. To vědomě dávám stranou.

Bradley, ty máš setsakra talent, ale netlač tolik na pilu. Je pak trapné a útrpné to sledovat.

Jak ty dramatické role Adamu Sandlerovi kupodivu dosud dobře vycházely a přinášely v jeho filmografii ojediněle povedené počiny, Kosmonaut z Čech v tomto ohledu působí jako takový první přešlap. Nechal jsem si to poměrně dlouho uležet v hlavě, chtěl jsem tomu vyjít vstříc už kvůli české stopě, ale bohužel nemůžu si pomoct, zkrátka to nefunguje. Jakože vůbec.

Moc toho tenhle film nedělá proto, aby ukázal, proč by v jeho jádru skutečně mělo jít o rozhovor dekády, jak diktuje ten český název. Zato patosu to má tolik, až to hraničí se směšností.

Jak se vám budou líbit Železní bratři se asi bude odvíjet od toho, jak dalece máte postavenou hranici toho, kdy se z tragického melodramatického filmu stává vyloženě "misery porn". Pro mě ta hranice zde už byla překročena. V každém případě jde jinak o velmi dobře natočený, zahraný a (bez znalosti skutečné historie) napínavý snímek. Holt McCallany by měl dostávat víc rolí.

Neskutečná banalita. Kdy českým filmařům konečně dojde, že nestačí vzít zdánlivě dramatický příběh a nějak ho prostě jen převést na plátno s tím, že to bude fungovat. Pokud nemáte nějaký tvůrčí rukopis, nápady, odvahu zkusit něco nového, zajímavý styl, nebo nedej bože nějakou myšlenku a pointu (skandální očekávání, já vím!), tak se na to prostě vykašlete...

Původní Road House miluju. Svlečte ho o kouzlo osmdesátek, sex appeal, bojovou filozofii, brutalitu, kouzelně neuvědomělou přestřelenost vyměňte za uvědomělou, praktické efekty vyměňte za odpudivý digitál a máte nový Road House. Fakt, že tohle mělo obří sledovanost, svědčí o tom, jak současným divákům chybí maskulinní podívaná. Souhlasím. Ale já ji chci i kvalitní a zábavnou.

Dlouho jsem nebyl v kině takto rozpolcený a nepokládal si tak často otázku, zda to, co sleduji, se mi líbí, nebo zda mě to štve. Luca Guadagnino ve mně prostě každým novým filmem buď budí lehký zájem, lehký nezájem, nebo právě tento komplikovaný love-hate relationship. V jeho filmografii to u mě zkrátka lítá oběma směry sem a tam, stejně jako zde ty tenisové míčky. Asi to zkrátka sedí. Nicméně se závěrem tohoto snímku to tady zrovna vše do sebe tak bombasticky zapadne a udeří to takový smeč, že mu ten postup do dalšího kola přece jen umožním.

Je to přesně takové, jaké si předem představíte, že to bude. Musím ale dodat, že ta délka je při tak jednoduchém a trailerem i synopsí předem vyzrazeném schématu dost neopodstatněná. Překvapení je tu totiž nula a řada prvků působí ve filmografii těchto tvůrců už velmi povědomě. Nemám nic proti tomu, když autoři opakují schémata a nápady, které se jim dříve osvědčily, ale trochu začínám mít obavu, zda se Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett už tak trochu autorsky nevyčerpali. Každopádně Kevin Durand by měl být obsazován častěji a do větších produkcí!

This is my kind of revenge movie! Všichni jsme nejspíš byli napjatí, jak to dopadne, ale George Miller opět dodal to, co slíbil, a k tomu pár překvapení navíc. Ač se tvorba prequelů, u nichž navíc víme přesně, kam směřují, může zdát divácky zbytečná a neatraktivní, Furiosa bude historicky jedním z těch mála příkladů, jak to udělat naprosto správně. Její příběh dokonale funguje sám o sobě, je dost odlišná od svého předchůdce, akce je výjimečně nápaditá a choreagrofaná, worldbuilding je opět široký a unikátní. Nahlédneme do fungování postapo světa, rozdělení jednotlivých frakcí, logistiky jejich spolupráce. Celý snímek zkrátka funguje dojmem, že má za sebou ještě celou další neviditelnou backstory všeho a všech, což mnohým současným "mělkým" blockbusterům naprosto chybí. Strašně držím palce, ať to na tržbách vydělá co může, velmi nerad bych totiž viděl tuhle sérii, jak se odporoučí do Valhally. Miller na to pořád má!