Let Fénixe

Najprv som mal možnosť vidieť novšie spracovanie, ale toto staršie je určite lepšie. Už len tou atmosférou a veľmi zdarilými hereckými výkonmi v podaní vtedajších hereckých hviezd. Atraktívna zápletka, zasadenie a dobre napísané charaktery postáv sa postarajú o zbytok. Aj keď by tomu seklo zkrátenie aspoň o 30 minút. (26.01.2018)

Klasická hrdinská epopej, jejímuž výsledku nemůžete mohutně nefandit. Nicméně je tam spousta věcí, které vás přirozeně budou štvát - těžko by na poušti dokázali postavit letadlo, všude tam bylo moc světla, množství vody na počet lidí a dnů by znamenal mnohem rychlejší dehydrataci všech. Stewart tentokrát spíše v polozáporné roli, pro sympatie byl vybrán Hardy Krüger. Skvělé jsou momenty, kdy se vlastně (zatím anebo vůbec) nic akčního neděje, ale hudba předznamenává zásadní moment, a divák si to tak může opravdu vychutnat. (09.10.2013)

Koncepcia príbehu je dobrá z veľa zaujímavými momentkami, len škoda že to nemá prijateľnejšiu minutáž, občas to až nechcene škrípe v konaniach niektorých postáv, rovnako tak je problém si nájsť nejakú postavu s ktorou by sme súcitili, pre mňa fajn priemer. Ale viac ma zaujal remake z 2004 Let Fénixa, ktorý samozrejme presne kopíruje originál ale aj ten celkový potenciál tohto púštneho dobrodružstva využíva. /60%/ (02.07.2010)

Banda nesourodých chlapů – těžařů ztroskotá v poušti a z trosek staví nové letadlo, aby se dostala pryč. Systematicky, skoro bez odboček; konstruktér a pilot se sice přetahují o velení, přesto všichni více či méně disciplinovaně táhnou za jeden provaz. Poměrně realistické chování v mezní situaci představuje velký klad, nenarušují jej žádné velké antipatie; vyčerpání z práce, slunce a dehydratace si vybírá svou daň, ale nikdo extrémně nepanikaří, nevyšiluje; dokonce ani zbabělost není po zásluze potrestána. Ovšem trvá to dlouho, mnohé scény a epizody jen bezúčelně natahují; nicméně v povedeném finále vzlétne Fénix z písku s plnou parádou. 70 % (07.09.2023)

Pot, špína, nedostatek jídla a vody, tuny písku a hrstka přeživších chlápků. To je představa extrémní životní situace ve vyprahlé, nehostinné poušti v podání Roberta Aldriche. Na příkladu remaku z roku 2004 je krásně vidět, jak se vnímání filmu od šedesátých let změnilo. Zatímco dnes se dbá hlavně na to, aby byla osádka rasově i genderově vyvážená, Aldrich se zaměřuje zejména na to, co je opravdu důležité - tedy soužití malé skupinky lidí na omezeném prostoru, postupné konflikty uvnitř komunity, ale také vyobrazení demoralizace jednotlivce a tvrdou dřinu. Ačkoli se celou dobu pohybujeme na prostoru několika desítek metrů čtverečních, ty dvě a čtvrt hodiny uběhnou jako voda i díky tomu, že se zde objevuje herecká špička tehdejší doby včetně „toho jediného správného pilota“. 85% (06.05.2012)