Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Je až neuvěřitelné jak komunisté dokázali převrátit pravdu a ze slušného člověka, který se provinil jen tím, že byl úspěšný podnikatel, udělali nejhorší zrůdu a diktátora. Ve své době musela mít tato propaganda velký vliv. Vzhledem ke své úchylné zálibě v budovatelských a propagandistických filmech musím dát alespoň jednu *. ()
Ve své horlivě vykonstruované snaze v podstatě jedna z největších komedií českého filmu. Díky nesmrtelnému triu Besser-Kubešová-Kurandová. Avšak po hlubším prostudování kristalická oslava kapitalizmu. Aneb s novodobým čtením filmu se děje totéž, co se stalo při uvedení muzikálu podle filmů Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Co mělo být za minulého režimu pranýřováno jako otřesná minulost, se dnes stává přirozeným pojítkem se současností. A je to skutečná paseka a skvělá filmařina. Hudba dech beroucí a Vít Vejražka v životní roli. Jediné, co mi opravdu vadí, je nedotažení příběhu Andrésovi Lojsky, která měla být po zásluze zesměšněna a potrestána. A samozřejmě dramaturgie scény rozchodu Mařky a Antonína, který se později divil, že neodjela, ačkoli jasně viděl, že vlak nestihla. Matičky chlebíček už nikdy nenazvu panskými hody, ale zvážím nihilistickou skočnou. Kdo neporozuměl napoprvé, že film zatočil více s Kerenským, než s batismem, tomu není pomoci ;) Protože jinak bude navrženo filmování, obušky a pěkně do vás. "Well, tohle je americký způsob života, chlapci!" V pokračování se bludná pouť změnila v Nevěru. ()
Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. ()
Snůška nesmyslných a neuvěřitelných lží, jejichž cílem bylo zdiskreditovat a pošpinit osobu Tomáše Bati. Svatopluk Turek svůj agitační román Botostroj, který byl předlohou k natoční snímku, vskutku nemohl vymyslet lépe. Divák současný, obeznámený alespoň se základními historickými fakty, se u této nechtěně zdařilé komedie pobaví víc než královsky. ()
Až na ty plamenné výjevy soudruha Josky, které byly typické pro budovatelsklé filmy 50. let a jimž se dnes už usmíváme, musím konstatovat, že jde o dost věrné zobrazení toho, čemu se říkalo batismus. Hesla jako "Život je boj", "Silný zvítězí" nebo "Každý dělník milionářem" dnes někteří omílají stejně jako před pětaosmdesáti lety. A mnohde jsou i metody řízení firem taky stejné. Vše pro maximalizaci zisku, pálení neprodejného zboží, podpora válečného průmyslu. Americký způsob života - náš vzor. Vše pro peníze. Změnilo se něco? ()
Galerie (7)
Zajímavosti (7)
- Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
- Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
- Role ve filmu měli ztvárnit nejpřednější herci své doby, autor námětu Svatopluk Turek si však ve svých poznámkách stěžoval, že to mnozí odmítli (konkrétně uvedl jména Bedřich Karen, Miloš Nedbal, František Kreuzmann, Jaroslav Vojta, František Smolík a Vlasta Fabiánová). (raininface)
Reklama