Sůl nad zlato

Spousta lidi tuhle pohadku nema rado, me presto zaujala, protoze neni tak "sladka", jako vetsina ostatnich. Ma spravnej happy end, ale presto vyzniva trosku moc stroze... ale stejne me k tomu bude jakysi citovy vztah pritahovat a kdykoli pohadku objevim v TV programu, taxi ji zase znova rada pustim =) BTW ted tak premyslim nad tim, jestli se mi vic libi solne kralovstvi a nebo ze je princ vetsinu doby "mimo zaber" =))) (28.02.2006)

Napsat, že je to víc pohádka než Byl jednou jeden král už chce notnou dávku antipatie. Nic méně je to pohádka koukatelná. Nicméně Slovensko-německá produkce a slovenské pohádky, ale i filmy jsou pro mne takové divné. Nevím jak to popsat. Takové syrové. Vyjadřované emoce, pokud tam nějaké jsou, jsou povrchní a neuvěřitelné. (26.12.2022)

Pokud chcete pochopit, proč se na nás Slováci občas dívají skrz prsty, tak informace že Sůl nad zlato je původně slovenská pohádka kterou Češi prohlásili za svou, je další dílek do skládačky. Oba národy si natočily vlastní verzi, a i když je ta česká nepřekonatelná klasika, ta slovenská mnohem víc ctí ducha předlohy a její překvapivě hlubokou mytologii. Vydáme se tedy nejen do království které postihla strašlivá kletba, ale i do podzemní říše a na strastiplnou výpravu za zázračným lékem. Atmosféra je o dva řády temnější, takže místo rozverné taškařice jde o téměř syrové drama. Pochopitelně vše dobře dopadne, jak to v moderních pohádkách bývá. (30.11.2023)

Když jsem se dozvěděl o existenci tohoto filmu, doslova mě to šokovalo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, a nevybavuji si, že by ho někdy dávali na českých televizích (i když je to samozřejmě možné) - což jsem si vysvětlil tím, že to je ale asi logické, protože slovenské pohádky se podle mě u nás téměř nevysílají, a Soľ nad zlato na mě vyloženě působí jako slovenská pohádka - ostatně když jsem se na to zkusil dívat v českém znění, bylo to tak příšerné, že jsem radši sáhnul po slovenské verzi, ale u ní mě zase zamrzelo, že je v ní Libuše Šafránková předabovaná hlasem jiné herečky, takže mi CZ i SK verze přišly neuspokojivé. A hlavně mě to ani moc nebavilo a nechápal jsem, proč ten film vlastně vzniknul, když zde existuje klasika z 50. let. Btw. překvapilo mě zde, jak moc se Svobodova hudba podobá té ze seriálu Návštěvníci, ta podoba je skutečně zarážející a Svoboda se podle mě prostě vykrádal. Takže když to vezmu kolem a kolem, tak mě objev této pohádky vlastně moc nedal, a o nic jsem nepřicházel, když jsem ji neznal. (19.01.2022)

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... (13.12.2008)