O bílé paní

Brrr. Ani tu hodinu jsem celou nezvládl. Issová je otravná hned od prvního záběru, hraje jako dítě na školní besídce a ani ostatní nejsou nijak závratně lepší. Připadá mi, jako kdyby si ty dialogy vycucávali na místě z prstu. Jako kdyby nevěděli co má přijít jako další, a tak prostě něco plácli. Hudba se vůbec nehodí k obrazu a jediná věc, na které jsem se v této "komediální pohádce" zasmál, byl ten pokus o animaci. (25.12.2008)

Na levé straně vah byl můj odpor jak k M. Issové, tak i k Molavcové. Na pravé straně vah byl vtip této pohádky, originalita a zajímavě experimentální grafické vychyávky. A jelikož jsem se párkrát upřímně zasmál a Martička zahrála kupodivu docela hezky, váhy se přiklonily k pozitivnímu názoru a výsledný dojem je velice příjemný. (05.06.2009)

Nebýt zde kouzelná dvojice v podání Molavcové a Vydry, neváhám tuhle pohádku potopit. Ano, jsou zde na českotelevizní pohádku nezvyklé animované vsuvky, má to velmi slušné kulisy i triky, ale co je to platné, když příběh nešlape, a co víc, Martha Issová s mluvou poslední šlapky z Karlína (asi její trademark, protože tak mluví třeba i v pohádce Sedmero krkavců), připomíná spíš tu couru, než holku od rány, ale v srdci čistou a milou. Při každé její promluvě, kdy používá moderní pražský slang, se mi kudla v kapse otevírala. Dalo by jí to moc námahy mluvit alespoň v pohádce trochu spisovně? Navíc vedle mluvy třeba Molavcové to pak o to víc tahá za uši. Ve scénáři jsou i pokusy o slovní hříčky, ale takového toho studentského typu (strašit na hradbách - strašit do půlnoci, strašit ve věži - být ve věži) apod. A ta láska k rytíři, z něhož celou dobu byly vidět jen oči, to bylo také až moc náhlé, aby tomu někdo věřil. Nekonzistentní pohádka v tom co, a hlavně jak říká, s pokusy o humor jako ze střední školy. (19.02.2017)

Další ulítlá pohádka časů Vánočních. Ačkoliv by se hra se slovy a významy hodila spíše na divadlo, tak lze konstatovat, že mezi tím, co Televize vyvrhal na ŠV a tím, co jsem viděl dneska je rozdíl - jazykový, herecký i možná nějaký jiný. Moc se v pohádce příliš nestává, že by hlavní vedlejší ženská postava (M. Issová) byla totální přihlouplá naivka, která najde svého zakletého rytíře... Bílá paní J. Molavcové je obskurní madam a malíř Tomino je krajínkář... Až na ty televizní triky a "zpívánky" bezvadná, chytrá podívaná... (25.12.2008)

Čekala jsem totální katastrofu. Jestli něco nesnáším tak je to Martha Issová v českých televizních pohádkách. Je strašně trapná, nehezká, nepříjemná, otravná. A Molavcovou taky zrovna nemusím. Ovšem pohádku dost zachraňoval Liška, Zadražil a protivný Prachař. A co musím pochválit je písnička, já písničky v pohádkách vyloženě nesnáším, ale tady mi nevadila. Počítačová animace byla opravdu příšerná, a příběh byl takový... No, jako příběh české pohádky. Ale dalo se to přežít. (04.12.2011)