Oko nad Prahou

O.Špátová poskládala emotivní mozaiku o světovém architektovi Janu Kaplickém. Na rovinu říkám, že se mi jeho dílo líbí a knihovna mne doslova nadchla. Jako milovník sci-fi v ní vidím krásu techniky vzdálených zítřků umně skloubenou s motivy přírody, kterými se nechával Kaplický rád inspirovat. Souhlasně si uvědomuji, že barokní architektura by současné zaprděné a nevzdělané politiky zdvihla ze židle úplně stejně a bránili by se jí všemi silami. Pan Vševěd prezident ( který si za normalizace užíval v prognostickém ústavu a pracoval pro KSČ, který napadá disidenty, protože sám s komunisty táhl, který sprostě odsoudí film Svěráka+Smoljaka, který se vyjadřuje ke všemu, ale nerozumí snad ničemu, kterého si svět - kromě aféry s perem - nevšiml...) a jeho análníci v čele s Jaklem, Hájkem a Knížákem názorně předvádí, jak chutná moc. Při sledování mi bylo ze všeho smutno. Smutno, jak řada lidí si uvědomuje velikost J.Kaplického, ale proti aroganci mocných nezmůžou nic. Smířlivá slova V.Havla jen mírně otupují ostré bodce, jež zamindrákovaní politici vystrčili. Dokument je především o stavu naší společnosti a demokracie. O nekomunikaci, netoleranci a povýšenosti.... (15.04.2011)

Pardon, ale tyhle pseudodokumenty... jak to napsat nějak slušně... příběh o strašně ublíženym "architektovi", kterýmu musí rodinka a kamarádi in memoriam nahonit triko... ale tak kamarádi si udělali radost a já můžu jít zvracet, protože tolik neobjektivity v jednom "díle" sem snad eště neviděl. A příště budu svojí zvrhlou zvědavost držet na uzdě, slibuju. (20.04.2010)

Kaplický je mi sympatický jako člověk, který si jde za svým cílem, je pracovitý a chce něco dokázat a tvořit. Bylo mi ho opravdu líto, to ale nic nemění na tom, že se mi jeho ´´chobotnice´´ prostě nelíbí. Celkově jeho výtvory podle mě zbytečně předbíhají dobu. Každá architektura se vyvíjí postupně po staletích, ale ty jeho výtvory mi přijdou jak z 23. století. Přiznám se, že jsem veliký fanda kulturních památek a když vidím gotický kostel nebo secesní dům, tak mi srdce zaplesá. O to víc jsem nasranej na komunisty, jak nám zničili skoro celou republiku svými betonovými hnusy. Když se podívám na komoušskej výtvor, tak jsem zhnusen, když se podívám na Kaplického výtvory, tak se mi na tváři udělá nechápavý výraz a ihned mi naskočí myšlenka: ´´Co to tady dělá? V jakém že to žiju století?´´...Tím ho nechci odsuzovat, jenom dle mého názoru nepřišla ještě ta správná doba. Ona přijde, to se nebojím... Každopádně jsem ochotný jeho experimenty tolerovat a dokonce jeho ´´rejnoka´´, který by měl stát v ČB, se mi jako jihočechovi líbí. Ke všemu je pro rejnoka vybrané docela vhodné místo, kde nebude narušovat historické jádro. ... Co se týče politiků, tak to se nehodí ani komentovat. Klause bych ale tolik neodsuzoval, on jen řekl svůj názor, na což má jako prezident nárok. Hlavní slovo ale mělo zastupitelstvo - tam hledejme kámen úrazu. ... Kaplický asi neodešel na věčný spánek zrovna stokrát nadšený, proto doufám, že alespoň ten rejnok v ČB mu tam nahoře udělá radost. Ke všemu inspiroval mnoho jiných architektů. V Brně se bude stavět např. ´´housenka´´, takže svět o Kaplického rozhodně nepřišel. :) (21.05.2011)

Byl jednou jeden.....mladý narcis „GodComplex“, který zřejmě sežral veškerou moudrost světa a patent na rozum a zřejmě si o sobě naivně myslel, že je dobrý umělec, spisovatel, architekt.... Filmový vkus (to musím přiznat) má ale dobrý. Po Letné chodím téměř každý den a že by zrovna zde na mě dýchala odevšad gotická atmosféra, jsem si dodnes nepovšimnul. Že by z nedalekého novorenesančního zámečku, či letenského fotbalového „svatostánku“ popř. budovy ministerstva vnitra? Můj subjektivní názor naopak je, že zrovna na Letné by se tato bohulibá, nádherná a plně funkční budova náramně vyjímala. Na jednu stranu nezastírám, že Jana Kaplického si nesmírrně vážím jako člověka i jako architekta, který hodně dokázal, přesto zůstal „svůj“.(Vzdáleně se nabízí jistá paralela s dalším mým oblíbencem a to prosím nikým jiným, než-li Milošem Formanem). Na stranu druhou nemám nejmenší problém si přiznat, že tento dokument Olgy Špátové v dosti ohledech selhává. Největším nedostatkem (mnohokrát zde již zmiňovaným) je do očí bijící neobjektivnost a nevyváženost, což u tohoto typu dokumentu nelze opomenout a přejít bez povšimnutí. Trefně a výstižně to popsala uživ. Payushka. Přesto doufám, že definitivní tečkou za tímto dokumentem mající největší význam zcela jistě pro samotnou Elišku a za pár let (možná) i pro Johannku, bude „Chobotnice“ stojící na Letné. Vyserte se pls všichni politici a zainteresovaní lidé na svoje žabomyší války a „malé (velké) domů“ a udělejte jednou něco pozitivního pro nás „obyčejné občany“. Ostatně, my tu nejsme pro vás, ale vy pro nás. P.s. pane profesore Václave Klausi. Když už jste si nedavno tak obratně po „Houdiniovsku“ (já vím, každý nějak začínal a žadný učený z nebe nespadl) opatřil stylové pero, bylo by hezké, kdybyste si právě s ním v „Janově chobotnici“ pročítal bibli a zaškrtával nepokradeš. (15.04.2011)

Na první pohled je zřejmé, že cílem dokumentu není divákovi zprostředkovat spor o chobotnici, ale snaží se naopak celou situaci zachytit z pohledu tvůrce NK. Nebylo účelem nabídnout nám živé diskuze památkářů, urbanistů, politiků, ale přiblížit osobnost samotného tvůrce, jeho myšlení, cítění pro tvorbu. Snímek berme jako obhajobu práce, která vyhrála v platné soutěži a chtěla ČR přinést něco nového a zajímavého. To, že je snímek zasazen do pozadí sporu o NK vychází z aspektu, že NK vzbudila bouřlivé diskuze nejen na úrovni veřejného mínění, ale i v politické sféře. K samotné režii snímku - Špátová má nepochybně cit pro kompozici a střihovou skladbu, ale má se stále, co učit. Kamera byla místy až nepříjemně rozklepaná a často lítalo ostření. (23.02.2011)