Mother and Child

Zajímavé rodinné drama, které netlačí na pilu. Nechává příběh volně plynout, pomalu zaplétat a taktéž i rozplétat. Na tomto snímku oceňuji především jeho lidskost, skvělé herecké výkony (zejména Naomi Watts a Annette Bening) a pro mě trochu neočekávaný konec, který mě velmi překvapil, což se tak často nestává. Přiznávám, že mě v poslední době žádné americké drama příjemně nepotěšilo tak jako právě toto. Film rozhodně stojí za doporučení, já jeho volby nelitovala. (11.09.2012)

Emoční, osudové, nenaplněné, poutavé, matky a dcery. Nádherné a ladné, ale něco mi tam chybělo. Co, to nevím. Rozhodně to ale není snímek k zahození, myšlenek spousty, některé rozumné, jiné zase méně. Annette Bening hrála úžasně chladně, Samuel L. Jackson naopak až velmi starostlivě. Film to není možná pro každého, a i když tu není žádná akce, tak se nenudíte. .."Ella představuje smíření".. (08.11.2010)

Říkám si, což takhle se podívat na nějaký pěkný film s pěknou Naomi Watts, a zjišťuji, že jsem tenhle zapomněl okomentovat. Mother and Child je film, který nemá co nabídnout třeba teenagerovi toužícímu po krvavých přestřelkách a automobilových honičkách. Mother and Child je umě podané drama o rodinných vztazích prostřednictvím několika málo paralelních dějových linií - dialogy, emoce. Pokud myslíte, že by vás podobné téma zajímalo, vězte, že je zde zpracované velice dobře. Výrazné charakterové vlastnosti hlavních postav byly důvěryhodné a v dobrém slova smyslu (že se jim to dařilo jak mělo) mě rozčilovaly. (22.09.2013)

Mozaika tří mateřských příběhů točících se kolem adpocí a následného hledání i nehledání. Je to klasická citová vydíračka, ale je natolik dobře obsazena, že se nedá hodnotit jinak, než nadprůměrně, protože jinak docela plytký scénář vytáhli herci v čele s Anette Bening do úplně jiné třídy, než do které by jinak patřil. 80% (01.04.2014)

Mother and child. Velmi výstižný název pro toto silné a emotivní drama, v němž se to hemží skvělými a slavnými herci v ústředních rolích. Některé scény jsou sice poměrně snadno čitelné a předvídatelné, přesto však sugestivní. Několik příběhů, které jsou ve vzájemné interakci a následně se propojí, to často předznamenává výborné filmové zážitky. V případě dramatu Rodriga Garcíi to opět zafungovalo. (08.04.2014)