Dr. Jekyll a pan Hyde

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni. (24.10.2005)

Rozhodně 3.5. Bylo by ale zajímavé srovnání, pokud bych obě verze (tj. 31 a 41) viděl v opačném pořadí. No, to už se nedovím. Považuji za nutné zmíniti, že 41 verzi mám hl. a především kvůli Bergmanové, páč Tracy při vší úctě k němu, mi nikdy nějak extra neimponoval a v roli Jekyll/Hyde je rozhodně lepší March. Již v pol. filmu jsem tak získal zajímavý dojem, že (pokud by to bylo nějak možné) vyměnil bych herce, takže zde by hrála Bergmanová s Marchem a v té druhé zase Tracy s Hopkinsovou. Co se týče psychoteror komorních scén Ivy vs. Hyde, řekl bych, že je to u obou verzí tak na stejno, byť jsou zde některé jejich společné scény o něco delší, čímž se emocionální dopad téměř vyrovnává. Maska je kombinací groteskní gorily s klaunem a Marche by nepoznala ani vlastní matka, bezesporu. Kam se hrabe Tracy, který při svém enormním egu (stejným způsobem plivnul na můj vysoce oblíbený román Stařec a Moře, kde zase odmítl vypadati jako postava z předlohy, hejsek jeden) odmítl to, s čím jeho předchůdce neměl problém. Jako Stallone, který si v Soudci Dreddovi po 15min. sundá helmu a Urban v Dreddovi s helmou nemá problém po celou dobu děje, tj. tak jak to má být. To jen tak na okraj. Pokud bych to shrnul, tak mi obě verze příjdou kvalitativně stejné, ale na mě má větší vliv 41 verze, což jest logicky ovlivněno tím, že byla shlédnuta první (z důvodů, jenžto jsou vysvětleny výše) a vícerokráte. V ní bych řekl, že jde hl. o herecké výkony všech zůčastněných a předloha jen slouží jako kulisa a v této sevřenější (o něco komornější, možná?) verzi, jde více o předlohu samotnou. Čímž vůbec neříkám, že by zde stály herecké výkony za nic. Tak to vidím já. (14.10.2021)

Verzia z roku 1931 zaujme hneď prvými subjektívnymi zábermi. Mamoulian si s predlohou skutočne pohral a priniesol film silný nielen scenárom, ale aj dokonalým využitím metaforickej filmovej reči. Nezaostávajú ani triky, premena je vidieť pekne "v priamom prenose", pričom by bolo samozrejme veľmi jednoduché ju preskočiť iba strihom. Psychologicky dokonale prepracované, Jekyll a Hyde nie sú ani dve duše v jednom meniacom sa tele, ako skôr uvedomenie si vlastných slabostí jednej osobnosti, ktoré každého z nás ovládajú. A v roku 1931 si tvorcovia dovolili za tú hlavnú "slabosť" označiť sexuálny pud. (28.03.2018)

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)