Panenka

Nějak mě to celou dobu nepustilo k sobě kvůli nedostatku autenticity. Plechovky od coly, krabice od marlborek, saka ležérně přes rameno, ruch velkoměsta za okny, pár jakože Afroameričanů či familiární oslovování Stýve ještě odpovídající prostředí nevytvoří. Je úsměvně, jak si na Kavčích horách uvědoměle představovali kapitalistický svět v optimistických a moderních barvách, zatímco produkce z tuzemských reálií se ani nesnažily přetřít tu uniformní šeď. Na jejich omluvu podotýkám, že točit o pár let později imperialističtí soudruzi remake Dietlova pitavalu, měli by z věrností prostředí také problémy.. Labil Sváťa Skopal z 87. precinctu byl ovšem výborný, lepší než Sonny Landham.. (05.04.2017)

Kdybych to viděl v osmdesátých letech - za předpokladu že bych z toho měl rozum, tak by mě asi ohromilo zasazení do USA a celkově výprava. Z odstupu ale tahle kriminálka funguje hlavně jako úsměvná ukázka naivní představy o zkažených kapitalistických zemích. Soudruzi z ČST dělali co bylo v jejich silách, ale i když si postavy mohutně přihýbaly z Coca-Coly a výprava si troufla na venkovní scénu, atmosféru americké kriminálky se jim nepodařilo vykřesat ani náznakem. Scénář nebyl úplně špatný, ovšem jalová režie ho sabotovala jak mohla. A co nezkazila ona, to dodělali herci. Abrhám a Šulcová byli vysloveně mizerní a hysterický Svatopluk Skopal se jejich úrovni zdatně blížil. Zdaleka nejvíc se mi nepřekvapivě líbil Miloš Kopecký, který se do role zoufale nehodil, ale odehrál ji tradičně na výbornou. Hvězdičku navíc dávám za silnou závěrečnou scénu. (26.06.2019)

Tohle bylo na úrovni. Ze začátku to vypadalo na docela nudnou televizní inscenaci, ale průběh děje ukázal, že tohle mělo hlavu a patu, navíc to bylo natočeno s obrovskými profíky a úžasnými českými herci. Abrhám si tam vlastně ani tolik nezahrál, jeho parketu docela brzo přebírá Skopal, ale ani ten nezklame a rozhodně v tomto filmu obstojí. Napínavé až do konce s očekávaným, ale tolik chtěným koncem. Příjemná televizní záležitost. (19.12.2016)

Nezapírám, že přestože jsem záhy začal tušit pointu, byl jsem až do poslední chvíle napnut, zda ten sympatický detektiv přežije? Režisér ani pohotová scénáristka ovšem na mém neklidu neměli sebemenší podíl. Mám za to, že naopak udělali vše, aby „syrovou“ „západní“ podívanou zneutralizovali. Postavy jsou schematické jako z agitek padesátých let, svou duši vyjevují ponejvíce křikem a příběh „odsejpá“, aby se vešel do programového schématu. Nutno také upozornit, že celek nezaměnitelně obludným televizním zněním podkreslil Ladislav Štaidl, jenž málokterý film nedoničil (o žádném takovém nevím). Sledování „drsné“ kriminálky se tedy - v mém případě - proměnilo v čekání na vzkříšení Abrhámovo… Když se prošel kanceláří - a vypadalo to, že nemíří na „odvykačku“ - ulevilo se mi. Že vychladl Skopal i Haničinec, jsem pak vnímal již jen periferně. - Ovšem McBainův čtenář nejsem, doznávám. (30.12.2020)

Tím, že příběh je situován do zkažené imperialistické země, nemuseli mít socialističtí tvůrci tohoto krimi žádné zábrany v ukázání amorálních prvků společnosti a mohli se náležitě rozmáchnout. Tato televizní inscenace rozhodně nenudí, nicméně Abrhám, Skopal ani Šulcová mi do rolí neseděli, naopak velmi se mi líbil Kopecký a Haničinec. (14.05.2011)