Den nezávislosti

// Dost možná moje první setkání s pojmem "blockbuster" a není to asi náhoda, že u toho byl zrovna Mr. Destruction itself. Ten chlapík se zkrátka nezapře, má prsty pomalu ve všem, co vybuchuje a jako malému škvrněti, zničení New Yorku, Will Smith jako akční geroj nakopávajicí xicht emzákům a Bill Pulman jako nejvíc cool americký prezident ever - to byla zkrátka příliš silná kombinace, než abych jí přežil nepoznamenaný. A díky bohu za to, protože sledovat dnes takové filmy a nebýt schopný si je "užít" naplno... můj život by byl o dost smutnější. Lituji ty, kteří tohle nezvládnou. Independence Day - 90% (07.12.2012)

Když se svět řítí do pekla a člověk nemá co ztratit, není nad to porvat se s mimozemským sajrajtem a poslat ho do pekel dřív, než pošle do pekel on mě a mojí planetu. Asi tak nějak zareagovala postava Willa Smithe v tomto filmu a divák tak měl možnost viděl strhující biják, který byl od začátku až do konce zajímavý, napínavý a dostatečně nepředvídatelný, takže jsem u něj vydržel celou dobu, aniž bych měl vůbec čas se byť jen na chvíli nudit. Rolandu Emmerichovi zkrátka to ničení naší planety docela jde, a ani tady tomu nebylo jinak. Když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně asi ani nemám tomuto filmu co vytknout, byla to katastrofická akční sci-fi záležitost na nedělní večer, která mě dokázala zaujmout. Ale i když jsem vlastně docela spokojený, přesto maximální hodnocení neudělím, a to z toho důvodu, že tohle je prostě klasická komerční záležitost, která divákovi nepřinese nic navíc, jenom ho na nějakých 140 minut zabaví, ale nepřinutí ho přemýšlet, prostě je to jen zabíječ času, který dovolí mé hlavě a mému mozku si odpočinout od reality všedního dne, a z toho důvodu nedávám plný počet, ale čtyři hvězdy jsou taky dobré. (22.09.2013)

Kdo by chtěl v tomto sci-fi thrilleru hledat nějaké životní moudro, bude těžce zklamán. Jde totiž o čistokrevnou popcornovou podívanou, při které je doporučeno nepřemýšlet nad tím, co se na plátně nebo v TV děje a prostě jen hltat a hltat (očima). A tady toho k hltání je opravdu hodně. Záplava supermoderních triků se na člověka z plátna doslova vylije a chvílemi je jich tolik, že je divák ani všechny nepostřehne. Po této stránce - všechna čest. Co mě ale (jako už mnohokrát) dokonale odrovnalo, to je ten americký patriotismus. Pro mě osobně už je to ta nejzprofanovanější věc na světě. Ale ještě více mě začínají unavovat američtí prezidenti - akční hrdinové. Pro mě osobně je daleko realističtější skutečná návštěva mimozemšťanů na Zemi. (24.08.2002)

"Kradu, kradeš, krademe." Aneb Emmerich s Devlinem se sešli, naházeli do společného kotle své mozkové výplody, řádně zamíchali a vznikl z toho nepoživatelný blivajz. Vypnul jsem mozek a chtěl jsem se jenom bavit, jenže tady by nepomohla ani mozková lobotomie. Mohutná lavina klišé a stupidity mně smetla tak, že podruhý už bych si to nechtěl zopakovat. (11.05.2003)

Asi nejlepsi film Rolanda Emmericha a jeden z nejlepsich filmu v katastrofickym zanru. I kdyz tu je spousta "osudovejch" projevu, prevazne od prezidenta, ktery misty pusobi az smesne, dokaze si film drzet urcitej nadhled a bavit i pri svy mozna trochu zbytecne dlouhy stopazi prakticky po celou dobu. Triky jsou na hodne dobry urovni, herci se snazi, Bill Pullman je sympatak a Will Smith obcas da nejakou tu cool hlasku. Nejlepsi je, samozrejme, kdyz se utoci na mimozemstany, cehoz je nejvic v posledni pul hodine, ale i sceny, kdy se jen keca, jsou vcelku zabavny, diky slusny hudbe a ne uplne stupidnim dialogum. Ale samozrejme se od filmu nedaj cekat nejaky velky moudra, jedna se proste o skvele zvladnutej popkorn, kde jsou americani opet ti nejlepsi. Ale je to fuk, kdyz je to tak skvela zabava. (21.12.2006)