Správci osudu

Filmové adaptace jednoho z nejoriginálnějších sci-fi spisovatelů, Američana Philipa K. Dicka, se obvykle ocitají někde na půli cesty mezi povedeným a svébytně pojatým dílem, které se výchozím textem spíše jen inspiruje (Blade Runner 1982, Total Recall 1990, Minority Report 2002) a průměrným filmem, který se ale mnohdy úpěnlivěji snaží držet předlohy (Impostor 2001, Výplata 2003). Protože je ale PKD v Hollywoodu skutečně oblíbený, vznikly na motivy jeho díla i filmy, které se takto jednoduchému rozřazení vymykají. Jedno mají ale společné – málokdy stojí za řeč a jen výjimečně dělají autorovi předlohy čest. ____ Zápletka Dickovy povídky Adjustment Team – Úpraváři z roku 1954 je jako u všech jeho raných děl spíše jednoduchá, moralizující a varující před atomovým holocaustem plynoucím ze studené války: Všichni lidé jsou pro dobro celého lidstva zbaveni svobodné vůle a jejich osudy řídí tým Úpravářů, kteří drobnými a nenápadnými způsoby ovlivňují běh dějin. Povídka mistra paranoie je poznamenána dobou vzniku, honem na čarodějnice McCarthyova Úřadu pro vyšetřování neamerické činnosti, a je vystavěna coby značně originální, didaktické, a přesto humorné varování před zkázou jaderné války, kterou by lidstvo bezpochyby rozpoutalo, kdyby si lidé mohli dělat, co chtějí. I z filmu je toto téma cítit, ale jen v náznacích, kdesi v pozadí. George Nolfi ke svému režijnímu debutu napsal i scénář, ve kterém se rozhodl od předlohy značně odklonit: děj zasadil do současnosti, po vzoru Bourneova ultimáta přidal na realističnosti, čímž ale ztratil tolik potřebný nadhled P. K. Dicka, a hlavně - do centra příběhu vsadil druhořadou romantickou linii. ____ Tím, že se film odehrává v současnosti, ztratila myšlenka Úpravářů řídících lidstvo na síle, přece jen doba závodů ve zbrojení je již dávno pryč a komunistické tajné služby už také nejsou příliš velkou hrozbou. Svou realističností působí příběh a pravidla fikčního světa nechtěně směšně (muži v kloboucích se drží daleko od vody), a divák se tak možná často přistihne při tom, že jen nevěřícně kroutí hlavou a říká si: to je ale nesmysl. Přitom určitý nadhled a odpoutání od reality by filmu jen prospělo, ostatně jedním z Úpravářů v Dickově povídce je pes! ____ Do temných vod průměru film ale stahuje především nepřesvědčivá romantická linie o zapovězené lásce, která se v Dickově textu vůbec nevyskytuje (v jeho raných dílech obecně převažují manželské páry a Adjustment Team není výjimkou). Tím, že se Nolfi zaměřil právě na muže, který se snaží získat si ženu svého srdce, degradoval svůj film na nenápadného zástupce hollywoodského průměru, dílo, které prostě zapadne. (06.06.2011)

Do filmu jsem se zamilovala ve chvíli, kdy se David zamiloval do Elise. Při jejich prvním setkání na záchodech mi šel až mráz po zádech. Od té doby jsem tomu propadala. Klobouky jako "klíč" ke dveřím mi přijdou neobyčejně originální. Finální scéna, kdy se milenci místo jakékoliv reakce objali a řekli si ty krásná slova, mě mimořádně dojala. Film plný láskyplných rozhodnutí a činů.....Děkuji, necisty :-) (14.06.2011)

Slušná inteligentní romance okořeněná zajimavým nápadem podle mého oblíbence a jmenovce K. Dicka. Pět nemůžu dát, protože k takovému hodnocení chyběl výraznější logičtější příběh a méně příliš obyčejných motivů, a i několika snad až příliš nudných pasáží. A docela divného skoku v čase, i když přiznávám se, tohle mi zas tak nevadilo. Nicméně herecké výkony jsou výborné, Damonovi zamilovanost plně uvěřena a Blunt zase hrála takovou tu samostatnou ženu, ale bez jakéhokoliv faktoru otravnosti a s vysokým faktorem přitažlivosti a sympatičnosti. Samotní správci s buřinkami taky fajn, technická stránka slušná, hudba v pohodě a jakákoliv akce díky dveřím velmi zajimavá. Mohlo to být využito lépe a mohlo to taky skončit lépe, ale jinak v rámci smíšeniny žánru určitě dobrý film. (20.09.2011)

Upřímně se mi moc nezdá spojení nesympatického Damona( dle mě ho parádně vystihli v Teamu America, dementík metdejmn)a úžasné a krásné Emily Blunt, ale nakonec to nevyšlo tak špatně. Jen jsem nějak nevěřila tomu, že by v nich jeden polibek na záchodcích vyvolal takovou lásku, nu což, asi nakonec nebudu takový romantik, jak jsem si myslela. Atmosféra byla fajnová, napětí od začátku do konce, pánové v klobouku až na sympaťáka Harryho mě srali jak nejspíš měli, zkrátka slušná romantika říznutá trochou sci-fi. Je to milé vybočení ze stereotypního žánru předvídatelných romanťáren a když se k tomu příběhu přidá již zmíněná Emily a New York, vyjde z toho příjemná pohodová (ke konci až skoro dojemná)podívaná. Pro milovníky happy endů jako dělaná. (29.10.2011)

Ty vole, masakr! A konečně mi po několika měsících zase film sednul a já si ho skvěle užil. Neskutečně příjemně na mě působily oba ústřední reaktanty David a Elise, bouchalo to mezi nimi třeskutě. Svižné, romantické, osudové, příjemné, co víc si přát?? Jen houšť a víc takových kousků, protože třeba rok 2012 stál filmově (jak říká Les Grossman) za velký hovno s majonézou... 50 miliónů dolarů(rozpočet)/128 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (15.12.2012)