Sociální síť

Návykové...Pokud jste čekali analytickou sondu do tajného světa sociálních sítí či komentář k tomu, jak soukromí mizí rychleji než deštné pralesy v Amazonii, budete překvapeni. Social Network není laboratorní zprávou o tom, jak internetové generaci změnil život fenomén sítě, která je "každodenním třídním srazem" a dělí své světoobčany na exhibicionisty a voayeury. "Ten film o facebooku" vůbec není o Facebooku. Vypráví o mladíkovi, který jako Alexander Makedonský vytáhl na tažení a z bezpečí svého počítače stvořil virtuální svět přátel, tagů, zdí a statusů, v němž se stal absolutním monarchou. A protože mu dialogy píše nejlepší scenárista současného Hollywoodu Aaron Sorkin, tvůrce West Wing, a na režijní sesličce sedí geniální chameleon David Fincher, vznikla jedna z nejlepších dramedií posledních let. Co k tomu přispívá? Sofistikovaný a vyspělý humor Sorkina, který s ironií městského intelektuála nemilosrdně črtá charaktery z elitní univerzity, Fincherova absolutní koncetrace, jenž postihuje tep doby a maličkostmi jako rytmus muziky dosahuje strhujícího tempa, perfektní casting autistického Eisenberga i světáckého Timberlakea. Ale nemá smysl pitvat jednotlivé díly mozaiky, platí tu, že celek je víc než suma částí. I pět dní poté ve mně rezonuje nebývalou intenzitou. Stále vidím šifry, které neumím rozluštit, vzpomínám na detaily, které mě pudí na opakovanou projekci. Social Network má štěstí, že není generačním filmem o světě online, ve kterém stále větší částí svých bytostí žijeme, ale nadčasový kousek, jenž nezapadne ani v budoucnu, kdy samotný Facebook bude klinicky mrtvý a jeho tvůrce starým podivínským miliardářem, který byl kdysi ve správný čas na správném místě. Ačkoli jsem nikdy neměla účet v bigbrotherovském vesmíru, Zuckerbergovi jsem vděčná, že inicioval filmové manželství mezi Sorkinem a Fincherem. Sláva jejich dítěti. (03.11.2010)

(1001) Uplynulo pět let a už chápu, proč tam byl veslařský závod. Už také nejsem takový ten hater an sich kvůli tomu samotnému spojení "sociální síť", ale tentokrát jsem znuděná tím, že to má tu nejméně zajímavou možnou strukturu: Někdo potenciálně slavný se rozkmotřil s někým hodně slavným, podle jeho úhlu pohledu vznikne pohledná módní kniha a pohotoví filmaři ji přežvýkají do uniformního filmového rámce, kde ignorují specifické detaily reálných událostí, hrotí konflikty podle prefabrikovaných plot-pointových pravidel, přidají tam zhrzenou lásku a ideálně z ní udělají vypravěčský rámec, postaví proti sobě krasavce a autisty a jsou tak všeobecně cool. Úplně stejně (nudně) je vystavěn i The Fifth Estate o Assangovi a WikiLeaks, ačkoliv ten je ještě trošku víc bulvární a pitomý. Víc než nenávidění jsem si při tomto sledování procítila dvojčata, bavila jsem se sledováním chyb v klíčování obličeje na obličej a podobných kravinek. Od minula pořád platí, že ironická "Baby, You're a Rich Man", pro kterou mám v srdci velmi speciální místečko, dodává v mých očích filmu nějaké body navíc, které si objektivně nezaslouží. Jako jedno finální popisné slovo vyjadřující mé aktuální pocity jsem vybrala adjektivum "dětinský". (6.5.2016) (05.03.2011)

Film, ktory z pohladu historie este nemal vzniknut. Je na to priskoro a mozno az buducnost ukaze, ako velmi priskoro to bolo... Kazdopadne tu riesime film ako taky, a ten bol spracovany vynikajuco. Klasicky Fincher, niet mu co vytknut. Ale zaroven to nie je film, na ktory by ste v priebehu najblizsieho tyzdna nezabudli. nebude to ani hereckymi vykonmi, tie su skvele, ani hudbou, ta je este lepsia a popravde, nebude to Fincherom. Nikde neurobil chybu, len ten namet... Pre ludi, ktori fejsbuk vyuzivaju a nasli sa vnom (a aj svojich priatelov, priatelov priatelov, znamych priatelov priatelov atd) namet asi bude to prave orechove, ale pre mna je to nazretie do niecoho, ci mi je celkom, ale celkom u ocasu a keby film netocil Fincher, keby v nom nehral Eisenberg, asi by som na neho hodila zvysoka bobek. Takze aj napriek tomu, co som napisala, film patri medzi nadpriemer (dokonca ten vyssi), ale kedze mam v mozgu odychtavac spamov s hocicim, kde sa nachadzaju slova face a book, tak nie som impressed. Not at all :) (28.10.2010)

Nelíbí se mi, že v Hollywoodu mají všeobecně známou krizi a velká režisérská jména pak točí filmy o tom, co je v současnosti in a v módě za tím účelem, že to v současné době plno lidí zaujme a donutí je jít do kina. Taky je ale pravda, že tenhle film zase tolik o Facebooku není, jako o samotném životním příběhu dvou kamarádů, kterým se to všecko trošku zesere, až se začnou soudit. Tenhle film má ale hnedka daleko víc problémů. Třeba mi vadilo i to, že tam herci mluví hrozně rychle, což jsem pak zjistil, je způsobený tím, že scénář byl obrovskej a režisér jim řek, ať to trošku zrychlí, jinak diváci zůstanou v kině přes tři hodiny. Ve výsledku mě ale mrzí, že tak velký režisér, kterým David Fincher, skutečně je, se zahazuje s takovými filmy, které podle mě v budoucnu nebudou mít co říct a jsou takovým hypem současnosti. Nehledě na to, že jeho dalším filmem bude remake. The Social Network je ale pořád velice zajímavý, stojí za pozornost a je třeba se na něj koukat od začátku do konce na plno, protože obsahuje plno zajímavých a důležitých informací, potřebných pro samotný filmový výsledek. Možná právě proto je film tak dobře hodnocený. Pořád ale nechápu, proč to tu lidé tak vysoko hodnotí, když se přitom všeobecně ví, že film samotný tolik podle pravdy není. Teď je otázka, jestli je film víc o skutečnosti jednoho mladýho kluka, co během týdne dokázal nemožný, nebo o fikci, kterou si vymysleli scénáristi v Hollywoodu, aby vytěžili co nejvíce ze současně nejpopulárnější internetové stránky na světě... (28.11.2010)

Ano, tak jsem i já, Kokot Hloupý (Stultus pungunt), podlehl a mrkl na životní příběh egocentrického hovada s košťálovinou na kštici. Avšak ani přesto jsem nepřestal tímto mocným nástrojem, který systematicky degeneruje dnešní mládež z blbců na čuráky, pohrdat. To je tak, když si polonahá mařenka, co je vylízaná jak flaška od medu, na zeď postne stopětkrát retušovanou fotku, kde špulí svůj asexuální rypáček a povislý kozy a doplní to slovenským citátem o lidských hodnotách. To pak pod náporem lajků od desetiletých onanistů padají servery, přebytečný ejakulát se stává světovou hrozbou a Zucker si pokojně mastí toho svýho berga. Hnus. Jo a jen tak mimochodem, naše fejsbůk stránky tady. (29.01.2014)