Smrtelný hřích

Gene Tierneyová se už Premingerovou Laurou zařadila po bok nejpozoruhodnějších femme fatale - Lauren Bacall a Rity Hayworth - a Smrtelným hříchem svoji pozici jen posiluje. Stahlova psycho(pato)logická studie je z žánrového hlediska zajímavým filmem. Je to jeden z mála barevných pokusů o film-noir a tomuto zařazení odpovídá spíš vnitřně, než vnějšně. Nedočkáme se hry světel a stínů, všudypřítomné umělé mlhy, nezvyklých úhlů kamery ani extrémního počasí. Chybí i nadsazená rétorika hlavních hrdinů. Co ale zůstává je osudová přitažlivost mezi ústředním párem, femme fatale, která je ochotná pro svůj cíl obětovat kohokoli (všimli jste si někdy mimochodem, jak za ženskými hrdinkami filmů noir někdo neustále zvedá praporek s nápisem "Freud"?), a také fakt, že je celý příběh vyprávěn retrospektivně. I když v tomto ohledu bych řekl, že by lepší (a poněkud logičtější) variantou bylo, kdyby byl závěrečný soud rámcem vyprávění, spíše než tlachání dvou nedůležitých vedlejších postav na verandě chaty. Film by si to mohl dovolit, protože hraje stejně celou dobu s otevřenými kartami. A to je ostatně pro noir také netypické - většina zápletek žánru se točí okolo detektivního pátrání, jehož esencí je závěrečné překvapivé odhalení. Ať se Leave her to Heaven od konvencí odklání v tom či onom ohledu, v každém případě jde o parádní film. (07.08.2015)

Následující text obsahuje náznaky SPOILERů. Film poskytne dobrou sebereflexi o tom, jak daleko jste ochotni zajít, abyste dosáhli svého. Nějakou dobu jsem s hlavní hrdinkou sympatizoval, časem se karta obrátila. Líbilo se mi, jak byl děj vystavěn, jak se pozvolně stupňoval, a byť jsem si občas říkal "fajn, není to zlý, ale jednou to stačilo", možná si ho někdy v budoucnu ještě pustím.  A i když jde o fikci, jen mě utvrdila v názoru, že jsou právníci verbež,. # příběh **** | hudba **** | humor – | akce – | napětí * | pustil bych si znovu *** (08.05.2024)

Tak tomu se láska NEŘÍKÁ, Rob Royi !! To je pouhá chorobná závislost na jiné osobě, závislost psychicky nevyrovnaného upnutého jedince, který si neprávem uplatňuje právo "přivlastňovat" jiného jedince natolik, že mu odebírá jeho vlastní právo volně a svobodně žít. To není láska, ale psychická nemoc předurčena k odbornému léčení. Tož asi tak, Rob Royi. Láska znamená dávat i brát, i tolerovat či odpouštět. Ne ovládat, manipulovat a vždy vítězit. V lásce se "vítězství" totiž velmi snadno obrací proti "vítězi"!! ... a to natrvalo. To však neznamená, že bychom se měli lásce bránit, vyhýbat a dokonce se neženit či nevdávat, Matty. Chce to jen z obou stran větší toleranci, vlastní sobeckost omezit na minimum a snažit se pochopit druhého a vyjít mu vstříc. Věřte, je to tak. :-) Mám za sebou desítky let manželství, i když také nebylo stále harmonické, vím že je to tak. Trvale harmonické snad ani neexistuje, to se tak jen tváří ti, co oslavuji diamantové svatby, aby nám nezkazili představy o manželství. I počasí není stále slunečné. Problematika a úskalí lásky je věčné téma, které ani po letech nerezaví. Stále se opakuje, stejně jako my odcházíme a opětovně se nezkušení rodíme. Myslím tedy, že i po těch mnoha letech, kdy film vznikl nám má co povědět. Jen nám to dnes povídá již poněkud zastaralým způsobem vyjadřování. Z hlediska tématu bych filmu věnoval 5 hvězdiček, stáří a tomu odpovídající dialogy či některé herecké výrazy sráží mé hodnocení na 3 hvězdy. (29.03.2011)

Výborný herecký výkon Gene Tierneyové, která byla krásná zvenku a uvnitře sžíraná chorobnou žárlivostí a sobeckou závislostí na mužích, které "miluje". Scény na jezeře a na schodech si v ničem nezadají s napínavými scénami Alfréda Hitchcocka. Vadil mi nepříliš dobrý výkon Cornela Wildea, který byl celou dobu jen takové ťululum s krásnýma očima. Ovšem Vincent Price to v závěru jako prokurátor slušně rozbalil. Jen nechápu, proč se od právníka obžalované ani jednou neozvalo: "Námitka!" Příležitostí k tomu bylo víc než dost. (26.12.2007)

Žiarlivosť je najhorší smrteľný hriech... Film-Noir s brilantne vymysleným scenárom a veľmi sympatickými hercami. Najviac ma však oslovilo, ako príbeh ústrednej dvojice Ellen a Richarda postupne naberal na intenzite a zaujímavosti, od pomalšieho a romantického zaláskovania až po thrillerovo napínavý koniec. Navyše ako sa menili tieto žánre, tak sa menila aj atmosféra, ktorá smerom ku koncu pekne gradovala a temnela, čo samozrejme súviselo najmä s postupnou charakterovou zmenou hlavnej hrdinky. Jediné čoho ľutujem je, že to nebolo čiernobiele, celková sivosť a vizuálna pochmúrnosť by sa do atmosféry snímku veľmi hodila. Určite viac ako takáto pastelková vizáž. Ale aj tak to vidím na silný nadpriemer, vrelo odporúčam. 85/100 (25.09.2017)