Režie:
Ounie LecomteScénář:
Ounie LecomteKamera:
Hyeon-seok KimHrají:
Sae-ron Kim, Kjong-gu Sol, Seong-geun Moon, Myeong-shin Park, Ah-seong Ko, Lara Tosh, Hyeon-joo Baek, Man-seok OhObsahy(1)
Devítileté děvčátko Jinhee žije se svým tatínkem a má ho velmi rádo. Otec se ale znovu ožení a pro Jinhee najednou v jeho životě není místo. Vezme proto dceru na "výlet" do sirotčince a tam ji bez jakéhokoli vysvětlení zanechá. Dívka stále věří, že se pro ni otec vrátí, a tak si v novém domově těžko zvyká. Postupem času ale pochopí, že zůstala sama. Jedinou cestou k životu v opravdové rodině je pro ni nyní možnost adopce. (Estrellita)
(více)Recenze (12)
Režisérka vypráví podobný příběh, jaký potkal v dětství jí... Jinhee je opuštěná otcem v sirotčinci, ale pořád věří, že se pro ní jednou vrátí, pomalu poznává ostatní děti a zažívá se. Chtěl bych více do hloubky poznat postavy, vidět život v tom sirotčinci, pocitově mi to přišlo trochu uzavřené.. možná se v tom odráží vzpomínky režisérky, které asi byly plné otázek, ale celkově je to vyvedená záležitost s bezchybným výkonem malé Kim Sae Ron. Pěkně se vyvedl ten barevný tón, který vytvářel určitou smutnou atmosféru. ()
Tak obyčajne civilne pojatý film o smutnej téme detí v detskom domove, ktorý sledujeme z pohľadu jedného malého dievčaťa, ktoré dal do domova jej otec. Vďaka tomu jak to bolo obyčajne natočené bez snahy o citové vydieranie, tak ma to dosť nudilo. Nie je tu žiadna pamätná scéna, ktorá by ma emocionálne dostala. Proste nič. Ako vždy roztomilá Sae-ron Kim to už v mojich očiach nezachránilo na to, aby som mal chuť to vidieť znova. 5/10. ()
Musím se přiznat, že jsem na konci Jinhee přála na letišti vidět čekajícího tatínka. Bohužel je to realita a příliš krutý svět pro tak malé a zranitelné bytosti jako jsou děti. SPOJLER: Nejvíce mne zaujalo a rozesmutnělo, jak se Jinhee začala zahrabávat pod zem. Myslím, že to pomůže rodičům k uvědomění si některých závazků, které by neměli v životě opomíjet. Konec spojleru. A děkuji za doporučení Jirko. A ano, ta scéna s dechem je dokonalá... ()
V úvodu se kamera důsledně vyhýbá tváři otce. V okamžiku, kdy zaveze svoji dceru do sirotčince, je pohled na něj - poprvé a naposledy. Jednoduché vyprávění. Ke konci jsem začal mít pocit, že pro film existuje jediný možný poslední záběr - a stalo se. Nepovažuji to za zlé. Naopak. Film je brilantní a velmi důsledný v tom, jak sleduje příběh optikou devítileté dívky. Vedlejší linie nejsou důležité. ■ Na konci filmu je jednoduchá scéna ... bez toho, abych spoileroval ... nikdy by mě nenapadlo, kolik se dá vyjádřit dechem. ■ Shlédnutí filmu mě popostrčilo napsat blog o dětských filmech: https://dennikn.sk/blog/neznama-kinematografie-detske-filmy/ ()
Korea se opět překonává - už několikátý korejský film v řadě a nikde ani stopy po nějaké smrtelné nemoci! Bohužel ale ani po nějakých silnějších emocích. Hlavní dětská herečka se v tomhle filmu ukázala jako profesionálka, věřila jsem jí úplně všechno, příběh měl ale zase jiné slabiny... Přesto považuju tenhle snímek za povedený a originální. 78% ()
Galerie (10)
Photo © Diaphana Films
Reklama