Banksy: Exit Through the Gift Shop

Přečetl jsem si většinu z komentářů a vnímám celou věc trochu jinak. Tohle totiž není nějaká moralisticky-kritická óda na téma, co je a co není umění, nebo ironický lament nad tím, jak se street art komercializuje a ztrácí autenticitu, ale bezskrupulózně sobecký a zcela egoistický výkřik z dílny Banksyho kritizující rádoby-umělce jako je Guetta, kteří si dovolují na něm parazitovat. Správně se to mělo jmenovat nikoliv Banksy: Exit Through the Gift Shop, ale Banksy: Ty sviňáci mi lezou do zelí. Proto nemůže být a není Guetta Banksym, jak se někdy v rámci debat „mockumentary versus hoax“ objevuje; Bansky je tady zcela jasně britská superhvězda a pan umělec, kdežto Guetta šmejd, který má tu drzost pana umělce kopírovat. ____ Pokud by ale někoho přesto zajímala cesta od „čistého" umění k vyprázdněnému byznysu a nekonečná schopnost kapitalismus začlenit, a tak otupit subverzivní ostří všech jednotlivých požadavků, ať vezme v potaz Piráty z Karibiku. Ono se sice pořád přetřásá Che Guevara na tričku buržoazní mládeže coby příklad hegemonie a její inkorporace, ale Piráti z Karibiku nám poskytují mnohem pěknější příklad. Na jedné straně tu máme disneovsky uhlazený mainstreamový film pro celou rodinu, a hle!, do něj včleněný asociální, osamocený klaun, mimoňská, loserovská postava kapitána Sparrowa, která trpí problémem komunikace s okolím a nevyhraněnou sexuální orientací. A přesto ho všichni berou a mají ho div ne za boha. Jaký nádherný příklad! Nebo si vezměte reklamu, která přebrala metody ruských avantgardistů: juxtapozice tváře strávníka hned vedle ledničky opisuje Kulešův efekt, zatímco rovnice špína + prášek = čistota vychází z principů intelektuální montáže, která počítá s tím, že ze střetu dvou záběrů a s pomocí asociativního myšlení diváka vznikne v jeho hlavě záběr třetí, který vytváří poselství a smysl celého tohoto pomyslného „souboje záběrů". Jak se později ukázalo, ono to často nefungovalo, lidé si ten třetí záběr nedomýšleli. Reklama to zdá se pochopila a ukáže nám jej explicitně v celé své kráse. A pak že to nejde. (22.06.2011)

Banksy je génius, bůh, vzor nás všech - je to ten správný hrdina. První půlka dokumentu je pětihvězdičková, strhující a zajímavá. Úžasný pohled do zákulisí streetartu. Ale proč není dokument o Banksym? Místo toho se musíme dívat na zvrácený příběh zvráceného člověka, který to sice myslí dobře ale vůbec nepochopil esenci streetartu, dělá všechno tak jak by se nemělo a bohatne na tom. Něco mi říká, že je to jen další Banksyho hra, možná - ale to nic nemění na tom, že je druhá půlka dokumentu nudná a nezajímavá. (11.02.2011)

Neskutečně zábavný dokument, který nám během necelých 90 minut dokáže představit geniálního Banksyho, jednoho francouzskýho magora, pohled do světa street artu a ještě nastolit pár zajímavých otázek. Je to vtipný, rychle to uteče a skutečnost, že nevíte, zda si z vás Banksy nedělá jenom prdel a není to jenom výborně natočený fake celému filmu ještě pomáhá. Jeden z těch dokumentů, u kterých neusnete. (10.06.2011)

Tohle není film o Banksym. Tohle je film Banksyho. Při sledování zjišťuji, že je to velmi odlišné od toho, jaké jsem si představoval, že to bude - jen abych později zjistil, že jsem si vlastně celou premisu obrátil (a nejen pointou) naruby! Kdybych to věděl, přečtu si před shlédnutím obsah... Efekt? Hnusné graffity hyzdící domy starého města pražského se mi nyní hnusí ještě víc. [FFF 2011] (24.08.2011)

Neokoukané téma s puncem zakázaného ovoce + proslulý streetartový fantom + atraktivní zpracování s nejasným mystifikačním podkresem + nečekaně výživná pointa. Vícevrstvý pohlavek příživnictví a komercializaci, jimž o umění v první řadě NEjde (mít rád nerovná se umět) - nebo dost možná vyčůraný podvod na diváka. V každém ohledu poutavá dokumentární záležitost. (09.03.2015)