Režie:
Patrice LeconteScénář:
Serge FrydmanKamera:
Jean-Marie DreujouHrají:
Vanessa Paradis, Daniel Auteuil, Mireille Mossé, Pierre-François Martin-Laval, Luc Palun, Farouk Bermouga, Isabelle Petit-Jacques, Catherine Lascault (více)Obsahy(1)
Dvaadvacetiletá Adele, které se v životě lepí smůla na paty stejně jako muži se sklony k násilí, uvažuje na kraji mostu v Paříži nad sebevraždou. Náhle k ní přistoupí, z ničeho nic, neznámý muž jménem Gabor. Mladík však má postranní motiv – živí se jako profesionální vrhač nožů a hledá někoho, kdo by byl ochotný být jeho cílem. Gabor má za to, že by Adele byla pro to jako stvořená, a tak jí nabídne práci. Ona odmítne a skočí. Gabor ale skočí za ní a brzy jsou ti dva na společné cestě do Monaka, kde se její život dramaticky změní a pro jednou ji v životě navštíví štěstí – nejen, že coby Gaborův terč zůstane bez úhony, i když vrhá nože se zavázanýma očima, navíc vyhraje v ruletě malé jmění. Jenže jak dlouho s nimi štěstí zůstane? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Leconte je režisér lidských duší. Jeho výborně obsazená Dívka na mostě zřejmě sloužila jako inspirace Bessonovi pro Angel-A. A spojuje je nejen černobílé pojetí. Dívka má však nejen mnohem lepší scénář, ale především obsazení. Vanessa hraje, až se z ní kouří. A Daniel? Daniel zkrátka je. A jako obvykle nikdo nepochybuje, že je právě tím, čím zrovna je. Takže dočasně vrhačem nožů, který potřebuje propojit své neštěstí s jiným neštěstím, aby dva zápory společně vytvořily jeden šťastný klad. ()
Snímek s artovými ambicemi, těžící z herecké ekvilibristiky Vannessy Paradis a Daniela Auteuileho. Černobílá kamera nechává díky hře světla a stínu vzpomenout některá klasická díla francouzské nové vlny. Krom nečekaně neromantické podoby lásky mezi mužem a ženou, se nám film snaží vsugerovat dva klíčové poznatky. ____________ 1) Skok z mostu není dobrý způsob sebevraždy. ___________ 2) Házení nožů poskytuje větší vzrušení než orgasmus, a to jak z pohledu vrhače, tak z pohledu terče. :-)______ Film je navíc vybaven kvalitním hudebním doprovodem např. I´m Sorry od Brandy Lee (u nás Přenosilová - Roň slzy). 59% ()
Lecontovi čiernobiela a cirkusové prostredie (symbolická previazanosť týchto dvoch prvkov je pre film zásadná, dejotvorná a vizuálne očarujúca podobne, ako úsmev Vanessy Paradis) pristanú rovnako, ako perfektne sa dopĺňajúcemu ústrednému hereckému duu. Ako film postavený na dialógoch a kamere (detaily, otočky, nájazdy a odjazdy, figuratívne maličkosti s preneseným významom - nôž) v sprievode excelentného výberu hudby nemám pochýb, že je La Fille sur le pont jedným z najlepších a najosobitejších filmov starnúceho francúzskeho milovníka. Ale chcelo by to ešte čosi. 80% ()
Atmosféra a přesvědčivý Auteil mě příjemně překvapili. S dalšími aspekty už to bylo horší. V příběhu postavy hledají nějaké snadné odpovědi na otázky, které je trápí. Jenže když nic takového neexistuje, zavání mi to pochybným zjednodušováním. A postava Adele je také podivná, když vypráví o svých "láskách". Že prý neměla štěstí na opravdový vztah. Ale když ve svých známostech vědomě tuhle potřebu nahrazuje fyzickou spotřebou, vzbuzuje ve mě dojem pokrytectví nebo nedospělostí. A obojí mě od sledování odrazuje. ()
Popravdě, kdybych před nedávnem nebyla tak uchvácena filmem Monsieur Hire od stejného režiséra, bylo by mé hodnocení ještě vyšší a to zejména kvůli těm skvostným scénám při vrhání nožů, které už tady popsali ostatní. Oba snímky spojuje to, že se soustředí na vztah staršího muže a mladé dívky a zatím co ten první mě více zaujal příběhem a menší "ukecaností", druhý zas vyniká svým černobílým zpracováním i větší rozmanitostí ve výběru hudby. Co mají ovšem společné jsou bezesporu vynikající herci, Vanessa Paradis je krásná, navíc má onu nepojmenovatelnou křehkost, která z ní dělá tu pravou osudovou ženu a obsadit Daniela se vždy rovná výhře v loterii, protože s sebou vždy kromě skvostného herectví, přináší také velký kus charismatu, což už dnes není až taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát. ()
Galerie (14)
Photo © DR
Zajímavosti (1)
- Úvodná scéna monológu Adèle (Vanessa Paradis) trvá viac ako 7 minút. V komentári na DVD režisér Patrice Leconte hovorí, že na natočenie tejto zdanlivo jednoduchej sekvencie bolo nutné použiť viacero kamier. (misterz)
Reklama