Dívka na mostě

Příliš vykalkulovaný a málo inventivní film, který nás touží spolknout svými dialogy, které se na nás hrnou silou vržených nožů, avšak při troše času na promyšlenou, kterou nám film bohužel neposkytuje, zjistil bychom nesjpíš, že se jedná o běžné floskule. Slavný Daniel Auteuil působí zarputile prkenně, Vanessa Paradis se do své role vložila uvolněněji, ale ani jí příliš nesedí. Variace na štěstí a neštěstí mají mnoho podob, tato je spíš jaksi primitivnější (29.06.2016)

Krásný film o dvou ztracených duších, které se jednoho dne našly. Výborná atmosféra, krásná Vanessa Paradis a charismatický Daniel Auteuil, příjemná hudba a hlavně nezapomenutelné scény při házení nožů, kdy kamera střídá pohled z jednoho hrdiny na druhého a vám pomalu připadá, že jste na jejich místě, dělá z tohoto černobílého filmu, jeden z nejhezčích romantických filmů, které jsem viděla. 90% (09.06.2012)

"Moje nápady jsou téměř vždy špatné." Škoda, že nejsem poeta, protože bych se okamžitě rozmáchle rozbásnil o tom, co jsem viděl, ale já na to jsem příliš přízemní. Ale přesto - ty oči, ty létající nože, to vzrušení, ta ruleta. Prostě jsem si s Adèle a Gaborem prožil nemalý kousek štěstí, což mne naplňovalo optimismem, ale její počáteční povídání a opakovaná promiskuita mne zase vrátili na zem. Přesto si jdu cvičně zaházet s noži a pokud to nějakou slečnu podobnou Adèle vzrušuje, tak jsem si s ní o tom ochoten popovídat. (18.05.2016)

O tom, že život je kruh. Jedna nešťastná, leč naivní krásná bytost stojí na mostě a hledí do vody pod sebou. Zachrání ji muž, vrhač nožů a uvede do světa kabaretu po celé Evropě. Jejich vztah je doslova telepatický, leč ne milostný. Skvělá scéna házení nožů, kdy vrhačovy oči osvětluje pruh světla. Jak říkám, život je kruh a štěstěna vratká. Velmi dobří Vanessa Paradis a Daniel Auteuil. (22.03.2017)

Představte si jednu stěnu dělanou jen z dřevěných prken. Z prken, které nejsou přibity těsně k sobě a tak mezerou mezi nima prosvítají sluneční paprsky. O tuto stěnu se opírá Vanessa Paradis, která mezi těmi prosvítajícími paprsky slunce připomíná nádhernýho anděla. Má dlouhý černý šaty, v rukách drží černý krajkový závoj, který postupně zvedá nad hlavu, její pohled je soustředěný, přivírá své krásné oči, pmalu otáči hlavu ke straně a otvírá oči. Z jejího pohledu se zračí touha, ta nejromantičtější touha, kterou jsem kdy ve filmu uviděl. Kamera se otáčí do směru kterým Vannesa kouká a tam stojí Daniel Auteuil. Stíny od dřevěné stěny mu zakrývají část tváře, ale díky slunečním paprskům je mu vidět do oči a ty říkají jedno jediné, miluju tě. Kamera vrací záběr zpět na Vannessu, která upřeně kouká na Daniela, ruce má stále nad hlavou a pomalu z ních pouští černý krajkový závoj. Kamera se vrácí pohledem zpět na Daniela, ten napřahuje ruku ve které má vrhací nůž, Vannesa pomalinku, klidně a bez známky strachu zavírá oči, vedle její hlavy dopadá první nůž .... druhý nůž, kamera zabírá Danielovi soustředěné oči plné vášně. Daniel pomalu zvedá ruce a v každý z nich má jeden vrhací nůž, oba hází těsný kousek od Vannessy a pak další a další. Vannese ze zrcyhluje dech a pomalu otevírá oči. Na chvilku se zamilovaně usměje na Daniela. Daniel zavírá oči a kamera se přesunuje za jeho záda, poprvé tak spatřím oba v jednom záběru. Vannessu opřenou o dřevěnou stěnu obtesanou noži a Daniela jak zvedá ruku s posledním nožem...háže....a...nůž dopadá těsně vedle krku Vannessy....v dalších 30 sekudnách následuje něco, co by nedokázal popsat ani ten nejlepší spisovatel, natož obyčejný uživatel CSFD, ale pokud jste někdy skutečně milovali a byli skutečně milováni, tak znáte přesně ten pohled co si Vannessa a Daniel mezi sebou vyměnili. A že jsem tady popsal tolik prostoru kvůli jedné scéně ?? A celkově jsem o filmu nic neřekl ?? Kdepak, ještě nikdy jsem na této databázi nemluvil o hererckých výkonech a filmu jako celku tak přesně jako právě teď. (29.01.2009)