Železná lady

,,KAŽDÝ ČLOVĚK BY SE MĚL UMĚT POSTAVIT NA VLASTNÍ NOHY. A POKUD SE VĚCI NEPOVEDOU TAK, JAK BY MĚLY, LIDÉ BY MĚLI PŘESTAT KŇUČET, MĚLI BY SE VZCHOPIT A O NĚCO SE POKUSIT. A NAUČIT SE VĚCI V ŽIVOTĚ ZMĚNIT“..... /// Víte co? Přesně takhle nějak si tu bábu pamatuju! (z večírků? Hovno! Ze zpráv, když byla na straně imperialistů...) Vůdkyně, která by mohla bejt inspirací pro ženy na celým světě a jejíž plamenná vystoupení si tu můžeme připomenout. Jen mám trochu problém se zvolenou formou. Přeci jen jsem čekal víc z politickýho života ,,těch“ let, než starou, nemocnou – byť energickou dámu. Iron Lady je samozřejmě politickej film. Možná víc než J.Edgar (a rozhodně víc než W.). Možná jen není co vyprávět. Příznivci Konzervativní strany i ti M.Streep si však přijdou na svý. Zbytečnej film? Těžký rozhodnutí... je třeba si uvědomit, co na tý bábě chcete vidět! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nabízej mi bydlení v Londýně na ,,Downing Street 10“. 2.) Zjistím od kuď Mirek Kalousků bere ty svoje ,,spořící“ hlášky. (Vítek Bárta chodí jinam...). 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.02.2012)

Výborné, místy strhující. Čekal jsem povinné životopisné trápení, ale způsob jakým se tvůrci s náročnou látkou popasovali, moc mile překvapil. Vhodné prolínání několika časových rovin dokáže udržet pozornost, dost bych ubral z té současné a taky Denise bylo až moc, nicméně především "střední" období MT datující se nástupem do funkce a situací kolem války o Falklandy je vynikající a kupodivu platí přímá úměra že čím víc politiky, tím je to lepší. Ačkoliv jsem tehdy ještě neviděl Michelle Williams v Marilyn, od dneška jsem přesvědčen, že Meryl má Oscara jistého a byla by velká nespravedlnost, pokud by akademici rozhodli jinak. Stejně tak tuším, že film zaboduje i v maskách, takže stoprocentní úspěšnost v proměňování nominací. A právem, Železná lady je vůbec nejlepší ze všech letos nominovaných filmů a je proto typické, že v hlavní kategorii vybrán nebyl. Edit 29.2.2012: A vyšlo to! (09.02.2012)

Že tenhle film vypadá (snad kvůli hojně používaným dobovým záběrům) televizněji než mnohé díly seriálu Koruna, by mi ani nevadilo, nicméně on může ke Koruně vzhlížet hlavně co do kvality scénáře, která je nesrovnatelná. I když se mi líbil výkon Meryl Streep i Alexandry Roach coby mladé Margaret, i když mě bavil Jim Broadbent a líbilo se mi jeho použití ve scénách ze současnosti, i když byl scénář příjemně vyvážený a Thatcherové ani nenadržoval, ani ji neodsuzoval, na konci filmu jsem bohužel vlastně nevěděl, o čem byl, co mi chtěl říct.____P.S. Film vznikl dva roky před smrtí Margaret Thatcherové, ale z posledního záběru mi vzhledem k jejímu výroku, že nehodlá umřít při mytí hrnku od čaje, tak nějak vyplynulo, že ukazuje právě její smrt. Zvláštní. (14.11.2020)

Mamma Mia! Strašně záživný a strhující snímek! Tedy v případě, že rádi sledujete senilní britské důchodkyně, jak roztřesenýma rukama snídají vajíčka natrvrdo a blábolí se svým mrtvým manželem. Tahle Metla, metla Labouristů a noční můra všech Falbrů, by si určitě zasloužila nějaký dobrý film a ne chaotické, povrchní a zmatené Babí léto, u kterého jsem neustále očekával, kdy se objeví Zindulka s Brodským a zanotují si s jako vždy vynikající Meryl ve frontě na neadekvátně daňově zatížené, předražené mlíko "Money money money". Tohle by byl průser i kdyby hrál Margarittu Dustin Hofmann. Být teď paní Thatcherovou, z posledních sil vezmu chodítko, doplazím se k Lloydové na čaj a mezi upjatou, konzervativní konverzací ji umlátím francouzskýma holema. Na druhé straně ovšem něco tu Syphillidu aspoň na chvíli zabavilo a udrželo ji od do nebe volajícího ztrapňování charakterních herců a parodování ABBY. (04.03.2012)

Pozitiva: Meryl Streep a její maskérský tým (stejně uvěřitelná jako pisklavá fúrie v sedmdesátých letech i jako shrbená stařenka o téměř čtytřicet let později), Jim Broadbent a on sám, a mladá alter ega titulní hrdinky a jejího manžela... a to je všechno. Jsem schopen pochopit, že Phyllida Lloyd neměla v úmyslu točit historickou biografii, ale spíš portrét baronky Thatcherové jako ženy, který měl stavět do kontrastu její velikost na vrcholu slávy, a nepříliš veselý podzim jejího života - o jehož podobu se z velké části zasloužila svým chováním a rozhodnutími sama. Bohužel vše je podáno velmi povrchně. Pár vět proslovu jejího otce, jemuž mladá Margaret zbožně naslouchá, nemůže dost dobře fungovat jako vysvětlení, proč byla hlavní hrdinka právě takovou ženou a političkou, jakou byla. Nemluvě o tom, že o dějinách britské politiky se z Železné Lady taky dozvíte velké kulové krom toho, že nějak někdy stávkovali popeláři a horníci a v podstatě všichni, že ve Velké Británii operovala IRA, a že byla válka o Falklandy. Toť vše. To, že úvodní scéna s nákupem mléka je vlastně vtip, nemáte šanci pochopit z žádného místa filmu. Objevují se pořád nějaké politicky činné postavy, jejichž jména většinou ani nezazní, i když jde zjevně o důležité lidi (míněno důležité pro děj). Vztah Thatcherové s jejími dětmi je načrtnut (respektive rozčrtnut do celého filmu) jen tak, že mladá Thatcherová zanechala své děti napospas ani nevíme čemu (byl její muž v domácnosti? měla chůvu? poslala je do internátní školy?), aby se od ní následně po čtyřiceti letech dcera nechala chladně úkolovat a mohla za ni žehlit její senilní úlety, a syn se někdy během těch let odstěhoval do Jihoafrické Republiky (možná hned v osmnácti, možná ve čtyřiceti, možná to byl špión nebo možná pekař... who knows?). Celý tento film je zkrátka a dobře úplně špatně uchopený, v důsledku čehož nemá šanci zaujmout. Nebo asi přesněji řečeno zaujmout dokáže, protože divák pořád čeká... ale jaksi se ničeho kloudného nedočká, což ho spolehlivě odrazuje od jakékoliv byť i jen částečné reprízy. Zapomnění je pro takhle promrhaný potenciál ještě zoufale mírný trest. 50% (22.05.2016)